Hlavní obsah

Výběr Salonu: Bondy, Keller, Herzog, Mašinová a Stibitzová, Grus, Baban a Mašek

Právo, SALON

V dnešním výběru Salonu najdete další díl básnických spisů Egona Bondyho, eseje sociologa a politika Jana Kellera, poutní deník filmového režiséra Wernera Herzoga a dva komiksy: první díl trilogie Mor a legendou o založení Trutnova inspirovaný příběh Drak nikdy nespí.

Článek

Egon Bondy

Egon Bondy Básnické spisy II.

Egon Bondy Básnické spisy II. 1962–1975

Argo

Foto: archív nakladatelství Argo

Egon Bondy: Básnické spisy II. 1962–1975

Další část úplné, chronologicky uspořádané autorovy básnické tvorby, včetně textů nevydaných, nově nalezených či zrekonstruovaných, s komentáři, variantami a poznámkami. Bondyho poezie je stále, po tolika letech, provokativní, surová, syrová, primitivní, nekorektní, protiměšťácká, spiklenecká, podmanivá, vizionářská, ironická (dále doplň každý dle svého), ale rozhodně není umělá a „umělecká“.

Žádné hřebelcování Pegasů. Dveře vrata brána díra do zdi / skulina myší díra mezera / čímkoli pronikáš je lhostejno / jen pronikni neříkej že nemůžeš protože ti otvor nestačí / nebo že ho nevidíš / vždy tu je / pro každého a v každém okamžiku… (Báseň ve dvou částech, 14. 1. 1964).

Jan Keller

Jan Keller Odsouzeni k modernitě

Novela bohemica

Foto: archív nakladatelství Novela bohemica

Jan Keller: Odsouzeni k modernitě. Co hledá sociologie a našla beletrie

Sociolog, europoslanec zvolený za ČSSD, komentátor a esejista se v jednadvaceti textech zabývá ideou, že problémy, jež jsme si navykli spojovat pouze s určitou dávno minulou epochou, jsou pevnou součástí i našich časů. A stejně tak některé současné jevy nejsou dle Kellera nijak nové. Tyto teze ilustruje na příkladech z klasické literatury a jejich překrytí s fenomény, které se snaží popisovat dnešní sociologie. Výhradně na sebe orientovaný Dorian Gray je tak dle Kellera představitelem společnosti zážitku, Ema Bovaryová, neustále dychtící po nových dobrodružstvích, zase uvízla v lákadlech postmoderny, a to dávno předtím, než jsme o postmoderně a v jejích mantinelech vůbec začali uvažovat. Několik z těchto esejů vyšlo ještě před vydáním knihy v Salonu.

Werner Herzog

Werner Herzog O chůzi v ledu

Werner Herzog O chůzi v ledu Přeložila Jana Vymazalová.

Kalich

Foto: archív nakladatelství Kalich

Werner Herzog: O chůzi v ledu

Režisér a scenárista (1942), řazený k německé nové vlně (Fassbinder, Wenders), se vydal 23. listopadu 1974 pěšky z Mnichova do Paříže. Vymyslel si, že když se mu tam podaří dojít, zachrání tím nemocnou filmovou historičku, kritičku a spisovatelku Lotte Eisnerovou, zásadní postavu německé filmové vědy. Herzog šel víceméně bez přípravy, ve špatném počasí, bez komfortu hotelů či pravidelné stravy, spíš jako tulák či uprchlík. Občas se svezl stopem, občas pochyboval o smyslu své pouti, která se pro něj stala významnou životní zkušeností. Do cíle dorazil 14. prosince. Podrážky vřou od žhavého jádra v nitru Země. Osamělost je dneska ještě hlubší než jindy. Vytvářím si k sobě dialogický vztah. Z deště může člověk oslepnout (pátek, 6. 12.). Eisnerová zemřela až o devět let později.

Milada Mašinová, Petra J. Stibitzová

Milada Mašinová, Petra J. Stibitzová Mor

Lipnik

Foto: archív nakladatelství Lipnik

Milada Mašinová, Petra J. Stibitzová: Mor

První díl komiksové trilogie se svou poetikou blíží knižní sérii Řada nešťastných příhod nebo příběhům Roalda Dahla – dospělí jsou zde přísní, nespravedliví, nepřístupní a děti musí krutému osudu čelit samy. Čtrnáctiletá Rozálie čeká na matku, která se má vrátit ze sanatoria. Jenže matka se nevrací a začínají prosakovat zvěsti, že se v Evropě rozšířil mor. Jak s tím může souviset tajemná nová spolužačka Šarlota a její krysa? Scenáristka Milada Mašinová a ilustrátorka Petra J. Stibitzová společně vytvořily komiks, jemuž jsou naštěstí cizí infantilní kresby, předvídatelné rozuzlení nebo naivní idealizování.

Jiří Grus, Džian Baban, Vojtěch Mašek:

Jiří Grus, Džian Baban, Vojtěch Mašek: Drak nikdy nespí

Trutnov – město draka

Foto: archív nakladatelství Trutnov - město draka

Jiří Grus, Džian Baban, Vojtěch Mašek: Drak nikdy nespí

Výpravný komiks je inspirovaný legendou o tom, jak vzniklo město Trutnov.

Rytíř Albrecht z Trautenbergu, který přijel, aby místní kupecké stezky zabezpečil před loupežníky, zde vybudoval první tábor. Brzy nato se na dně nedaleké hluboké rokle objevil drak. Albrecht se však bájnému tvoru nepostavil sám – do příběhu výrazně promluvili jeho poddaní, z nichž někteří byli ustrašení, jiní horliví a někdo měl i postranní úmysly… Kniha umně spájí prvky legendy s komiksovou zkratkou. Výsledkem je úctyhodná publikace, která jen potvrzuje, že se český komiks vyplatí pečlivěji sledovat.

Reklama

Související články

Výběr Salonu – inventura před koncem roku

Před koncem roku jsme provedli „inventuru” knih, které se nám během podzimu sešly na redakčním stole. Vybrali jsme pro vás mimo jiné Rozhovory s C. G. Jungem,...

Výběr článků

Načítám