Hlavní obsah

Rock je pro ni malý. Nad knihou Kim Gordon z kapely Sonic Youth

Právo, Karel Veselý, SALON

Tak dlouho musela Kim Gordon – někdejší baskytaristka a zpěvačka americké rockové skupiny Sonic Youth – čelit přihlouplé otázce novinářů, jaké to je být „holkou v kapele“, až o tom napsala knihu se stejným názvem. Její autobiografie se samozřejmě dotýká dějin rockové alternativy posledních čtyř dekád, Holka v kapele (přeložil Rani Tolimat, Argo 2017) je ale především civilním vhledem do života rockové hvězdy, která vlastně nikdy rockovou hvězdou být nechtěla.

Foto: Profimedia.cz

Kim Gordon

Článek

Kim Gordon měla za život mnohem víc rolí, byla konceptuální umělkyní, hudební experimentátorkou, módní návrhářkou, příležitostnou novinářkou a přirozeně také matkou a manželkou. Právě rozpad manželství s Thurstonem Moorem a následný nevyhnutelný konec jejich Sonic Youth tvoří pomyslný rámec vyprávění knihy a dost možná byl i hlavním impulzem k jejímu sepsání. Nad stránkami se tu snáší stín (v době vydání originálu před dvěma lety ještě čerstvého) zklamání z manželovy nevěry a následného rozvodu, takže většinu zmínek o jejím dlouholetém hudebním i životním partnerovi provází pochopitelná hořkost.

Hned první kapitola zachycující poslední, brazilský koncert Sonic Youth je vyloženě emočně zničující. Kim Gordon vtahuje čtenáře do komplikované dynamiky rockové kapely i partnerského vztahu. Obojí po třech desetiletích funguje v zaběhnutých automatismech, když se ale něco podstatného poruší, vše se začne rozpadat.

„Život páru, který všichni považovali za úžasný, v pohodě, navěky nedotčený a který dodával mladším muzikantům naději, že ten rockový blázinec můžou přečkat, se změnil jen v další rozchodové klišé – mužská krize středního věku, jiná žena, dvojí život,“ píše v knize Kim Gordon. Zároveň však nikdy vyloženě nesklouzne do laciného praní špinavého prádla. Mezi řádky je ale jasné, který ze dvou partnerů se nakonec stal vítězem (a zároveň obětí) hry kdo je tady ten dospělý.

Holka v kapele samozřejmě obsahuje i vzpomínky na dospívání v Kalifornii, studium v New Yorku, dění kolem tamní no wave scény, z níž Sonic Youth částečně vzešli, humbuk kolem kapel alternativního rocku v devadesátkách i explozi hlukové scény v novém tisíciletí. Dějiny rocku a role Sonic Youth v nich ale jako by hrály v knize vedlejší roli (byť ve skutečnosti to byla jedna z nejzásadnějších kapel), mnohem zajímavější jsou postřehy zpěvačky ke konkrétním osobnostem, které mohla sledovat zblízka a jimž se dostala pod mediální slupku. Třeba Kurta Cobaina představuje jako citlivého mladíka se sklony k sebedestrukci, jemuž rozhodně nepomohl vztah s manipulativní Courtney Love.

Kim Gordon je vůbec fascinována dynamikou světa rockových kapel, mužského univerza plného testosteronu, jehož mohla být součástí a zároveň ho pozorovat. Ostatně jeden z pracovních názvů pozdějších Sonic Youth, který navrhla ona, byl Male Bonding – Mužské pouto. Rockový koncert pak popisuje jako moment absolutní transgrese, při němž se lze „úplně osvobodit, ztratit se uvnitř té hudby“. Pro dívku s nízkým sebevědomím ideální způsob, jak se zbavit krunýře svazujících společenských stereotypů.

Příběh ženy uzavřené v převážně mužském světě ramenatého machismu a svalnatých kytarových riffů se samozřejmě neobejde bez neustálé ostražitosti i ostří feministických pouček. Kim Gordon naštěstí nachází spojence – ať už jsou to jiné hudebnice (Kathleen Hanna), nebo tvůrci klipů či obalů desek (výtvarník Raymond Pettibon).

Rockovým blázincem procházela zpěvačka s elegancí i s citem pro podvratnost a kariéru zvládla skloubit také s mateřstvím. V roce 1994 se jí a Mooreovi narodila dcera Coco. O dvě dekády později ji poprvé viděla s kytarou kolem krku, ale jen z videozáznamu – na koncert své kapely totiž Coco zakázala slavným rodičům vstup.

Holka v kapele je vůbec netypická rocková biografie, hudba je zde zasazena do širších kulturních i společenských souvislostí, zároveň je ale silně cítit i její čistě osobní rozměr. Před hudební kariérou se Kim Gordon věnovala vizuálnímu umění a k hudební tvorbě vždy přistupovala z „konceptuálních“ pozic. „Nikdy jsem se necítila jako muzikant,“ říká.

Neobvyklá je i její schopnost sebereflexe. Kořeny svého nesebevědomí, jež si částečně kompenzovala hraním v rockové kapele, nachází v komplikovaném vztahu se svým starším bratrem, kterému byla později diagnostikována schizofrenie. V popisu jejího partnerství s o sedm let mladším Moorem se odráží přemýšlení o obecnějším problému podřadného postavení žen ve společnosti, která jim vnucuje, že mají hlavně dělat těm druhým radost a nemyslet na vlastní štěstí.

Když Kim Gordon po dlouhém boji definitivně vzdá snahu zachránit krachující manželství, přijde na řadu pocit osvobození. Koneckonců na dokončení čekají další hudební či výtvarné projekty. Poslední odstavec knihy pak popisuje letmé milostné vzplanutí. Je potřeba zahodit hořkost a jít dál.

Kim Gordon

Kim Gordon Holka v kapele

Kim Gordon Holka v kapele Přeložil Rani Tolimat.

Argo

Foto: archív nakladatelství Argo

Kim Gordon: Holka v kapele

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám