Hlavní obsah

Markéta Pilátová: Dalajlámismus ve Vratěníně

Právo, Markéta Pilátová, SALON

Možná to není náhoda, že ve stejný den, kdy Petr Nečas blábolil o hrozbě falešného dalajlámismu pro český export, ve Vratěníně otevírali buddhistické kulturní centrum. V polorozpadlém statku v malé moravské vesnici na hranicích s Rakouskem seděl tibetský rinpočhe a jeho mladší kolega spolu s rakouskými buddhisty odříkávali modlitby. Mniši, kteří přiletěli z Indie, kde žijí v exilu, měli hnědá a rudá roucha a sluneční brýle a pestrobarevné vlaječky uvázané na staré meruňce se třepotaly horkem.

Foto: Petr Horník, Právo

Premiér Petr Nečas

Článek

Kdy si prosperující statek prošel devastací a buddhisti ho teď dávají dohromady. Ve starých stájích se po zdech plazí plíseň a čpí močůvka, přestože jámy plné podivných bublavých tekutin a chemikálií nedávno zasypali. Těžko uvěřit, že se tady jednou bude pořádat literární čtení a že za stodolou, kudy se vine cestička mezi poli lemovaná planými růžemi, bude možná stát stúpa.

Symbol probuzené mysli, kterou v tibetské tradici symbolizují moudrost a soucit, tedy věci, jež by mohly být užitečné i obyvatelům Znojemska.

A jak se k tibetské modlitbě v horkém odpoledni babího léta přichomýtla česká spisovatelka? Inu, když člověk vyrazí do ciziny, přihodí se mu různé věci. Třeba jdete na kávu v Kremži se svou rakouskou překladatelkou a ona pak jede do Vratěnína tlumočit tibetským mnichům a svým rakouským přátelům. Nasednete do auta a jedete s ní. Chcete se ponořit do řeky náhod, podívat se cestou na zelenkavé mihotání vody v údolí Dyje, pokochat se tmavě modrým odstínem orosené révy, která dozrává v místních vinohradech, a taky cestou jen tak klábosit se ženou, která nejenže rozumí české literatuře, ale rovněž ji už neúnavně víc než třicet let propaguje a překládá.

Buddhistické centrum bude stát přímo naproti krásně opravené vratěnínské radnici. Třeba tady dalajlámismus rozkvete a rozbují se a český export to zase bude mít o něco těžší. Tedy spíš česká xenofobie, blbost a totální nedostatek širší perspektivy.

Reklama

Související témata:

Související články

Markéta Pilátová: Blues za Petra

Jmenoval se Petr a vyskočil z okna. Nejspíš mu nebylo ani třicet. Měl úzkou, jemně řezanou tvář, kočičí pohyby a nosil trička z přírodní bavlny. Kdybych byla...

Markéta Pilátová: Svoboda pana Opičky

Říkali jsme mu pan Opička. Kdo ví, koho z nás tří to debilní jméno napadlo. Bylo to krycí jméno. Připadalo nám, že říkat na Kubě nahlas Oswaldo Payá by mohlo...

Markéta Pilátová: Babiččiny dějiny

Příští týden přijede babička. To je dobrá zpráva. Babička má totiž přes osmdesát a dospěla k názoru, že minulost je především sled legračních příhod. A ty mi...

Výběr článků

Načítám