Hlavní obsah

Julian Assange mluvil v Jihlavě i o WikiLeaks: Jsme vydavatelství, ne hackeři

Právo, Zbyněk Vlasák, SALON

Přes internet se s diváky jihlavského dokumentárního festivalu spojil Julian Assange (1971). Muž, jenž je tváří WikiLeaks, organizace, která zveřejňuje utajované vládní a korporátní dokumenty, je jedněmi nazýván největším hrdinou a druhými největším padouchem dnešního světa. Assange teď žije v izolaci na ekvádorské ambasádě v Londýně. Veřejnosti otevřená beseda trvala v Jihlavě zhruba hodinu a půl a Salon z ní vybral to nejzajímavější.

Foto: MFDF Ji.hlava

Julian Assange v Jihlavě

Článek

O WikiLeaks

Je to pro mě cesta ke spravedlivějšímu světu. My lidé spolu komunikujeme, učíme se od druhých i z chyb druhých, posunuje to naši civilizaci vpřed, k tomu ale potřebujeme informace. Naší snahou je získat ty informace od lidí, kteří je mají, ale nechtějí je poskytnout ostatním.

O možném námětu na dokumentární film

Někdy mi připadá, že pokud něco stojí za to být řečeno, říct to nelze. Ty skutečně originální nápady nejdou sdělit. Koncepty a ideje jiných lidí si pro sebe vždycky musíme nejdříve rozložit na komponenty, které jsou nám srozumitelné, a pak sami zase složit. Neboli sdělit můžeme jen to, co se skládá z už existujících myšlenek. Pamatuji si, že když mi bylo deset a dospělí zpívali písničky o lásce, přišly mi hloupé a absurdní, nechápal jsem je. Až když jsem se později zamiloval, zjistil jsem, o čem to vlastně celé je. Ten problém je obecně nevyřešený. I když film je možná médium, které se řešení blíží, protože zvládá komunikovat hned s několika smysly.

Ale abych odpověděl konkrétně. Natočil bych dokument třeba o kurdské televizi, která z Dánska přes satelit vysílala do Sýrie, Iráku nebo Turecka. O televizi, kterou pohřbilo Turecko ve spolupráci s Barackem Obamou, tajnými službami, dánským premiérem a NATO. Zveřejnili jsme dvě depeše dokazující tuto konspiraci. Bylo to postaveno tak, že se dánský premiér Rasmussen stane generálním tajemníkem Severoatlantické aliance, jen pokud se mu podaří stanici zlikvidovat. Nakonec na ně vyvinuli finanční tlak a následně jim sebrali licenci. Dnes je ten případ u Evropského soudu pro lidská práva. Dánsko se prezentuje jako vzor demokratické země, ve skutečnosti tam ale demokracie nefunguje.

O ohrožování životů

Problém je v samotném utajení, nemáme základní informace o tom, jak svět funguje. V takové situaci je složité šířit pravdu a lehké šířit lži. Ano, americká vláda se několikrát snažila naznačit, že naše akce některé lidi ohrozily, a média, která vždycky podlézají moci a mocnostem, to za ni dořekla. Rád bych připomněl, že soud v USA v roce 2013 konstatoval, že na základě toho, co jsme zveřejnili, nebyl nikdo zraněn ani zabit. Srovnejte si to s Pentagonem a podobnými institucemi, které se brodí krví. Doklady najdete v záznamech, které zveřejňujeme. A oni, aby obrátili pozornost od sebe, ukazují na nás. Je to ten nejstarší trik. Už ve školce, když někdo řekl „tvoje máma je tlustá“, opáčili jste mu „ne, to tvoje máma je tlustá“.

O zaměření na západní svět

Jsem Australan, mluvím anglicky, takže je pro mě i pro mé vydavatelství práce v angličtině jednodušší, ale snažíme se fungovat i v jiných jazycích, v zemích, kde se anglicky nemluví. O Rusku jsme uvolnili 120 tisíc dokumentů. Odhalili jsme například systematické vraždění v Keni, rozkradení tamního státního majetku. Zabývali jsme se situací ve Východním Timoru, na Srí Lance, a dokonce jsme prý zveřejněnými dokumenty ovlivnili výsledky voleb v Peru. V Číně jsme obnažili systém cenzury, tzv. zelenou hráz, nebo třeba scénáře oslav tamní komunistické strany… Nicméně jsou to Spojené státy, kdo je v dnešním světě tou největší imperiální mocností a zároveň nejvíc pokryteckým státem, kde je největší rozdíl mezi tím, co vláda dává najevo a co ve skutečnosti dělá. Třeba Rusko není celosvětově nijak důležité. Jeho ekonomika je dnes menší než italská. Zato na USA připadá 40 procent celosvětových výdajů na armádu a 60 procent celosvětových výdajů na tajné služby.

O válce v Sýrii

Situace tam je nesmírně složitá. Zachytili jsme zprávu z amerického velvyslanectví v Damašku z roku 2006, kde byl nastíněn plán s cílem vyprovokovat Asada k nějaké nepřiměřené reakci, vyvolat napětí mezi šíity a sunnity a destabilizovat celou zemi. V jiných materiálech je zase Sýrie na seznamu sedmi cílů NATO. Arabské jaro mohlo být okamžikem, který se vnější síly rozhodly využít. Svrhnout vládu v Sýrii si může přát třeba Izrael, který má v USA výrazné lobby, okupuje Golanské výšiny a má snahu si je udržet, problémy Sýrie mu to ulehčí a kdo ví, třeba své území bude moci ještě rozšířit. Do toho se Sýrie dostala i do náboženské války Saúdské Arábie s Íránem o vliv. Navíc je ve hře plynovod z Kataru do Evropy, na němž mají zájem kromě Katařanů také Saúdové a který by přes Sýrii mohl vést v případě, že padne Asad. Takový plynovod by byl ale konkurencí pro Rusko. To má v Sýrii navíc i vojenskou základnu, jedinou, která leží mimo území někdejšího sovětského impéria. Američané vnímají jako nedokončenou práci, že tam taková základna stále zůstává. A nezapomínejme na Turecko, jehož vojenský i ekonomický vliv neustále stoupá – Sýrie je jeho historickým územím. Střetává se tu zkrátka mnoho různých zájmů.

O Islámském státu

To, co se tam děje, je strašné, ale není to nic nového. Takhle vznikají státy. Vemte si, co prováděli Britové ve Skotsku v 18. století, taky užívali teror a extrémní násilí. Chtěli vzbudit strach, aby před nimi lidé buď utekli, nebo aby se přidali na jejich stranu. Podobně se dnes chovají kartely v Mexiku… Jediný způsob, jak se takový stát může zbavit teroru, je postupný vývoj. Jak roste, stává se umírněnějším. Je to jako virus, nejdřív je nebezpečný, zabíjí, ale postupně oslabuje a zároveň se lépe šíří. Nebo jako náboženství, které se taky až postupně učí investovat do lidí, kteří ho vyznávají.

O Edwardu Snowdenovi

Když byl ještě v Hongkongu, dostala se k nám informace, že ho chtějí zadržet a převézt do USA. Rozhodli jsme se, že mu pomůžeme. Znepokojující na tom je, že jsme byli jediní, kdo se o jeho situaci zajímal. Nepřidala se k nám žádná jiná organizace, žádní lidskoprávní aktivisté, dokonce ani žádné rozvědky jiných států. Ukazuje to, že je se západní občanskou společností něco špatně. Je přece absurdní, aby vydavatelství podnikalo podobnou záchrannou akci.

O Baracku Obamovi

Za jeho vlády bylo ze špionáže obviněno dvakrát více lidí než za všech ostatních amerických prezidentů dohromady! Americká vláda zešílela, snaží se potlačit svobodu slova, odradit lidi od toho, aby o špatnostech kolem sebe mluvili.

O USA a uprchlické krizi

Posledních sto let považují američtí stratégové za geostrategickou hrozbu číslo jedna integraci euroasijského kontinentu. Spojené státy jsou supervelmocí i proto, že na východě a na západě mají oceán, na severu a na jihu pak země, kde kvůli klimatickým podmínkám nemůže žít mnoho obyvatel. USA jsou tedy ekonomicky i kulturně integrované, což jim umožňuje své síly efektivně soustředit na jakýkoli konkrétní cíl. V Evropě je naproti tomu mnoho kulturních a jazykových bariér. Ty však postupně padají, kontinent se začal sjednocovat, nejprve ekonomicky a následně pomalu i politicky. To si ale Američané nepřejí, proto je i dohoda TTIP postavena tak, aby západní Evropu přitáhla blíže Spojeným státům. Nechci říct, že by USA naplánovaly zavalení starého kontinentu uprchlíky, a tím ho chtěly destabilizovat, ale je jasné, že v tom uprchlíkům nebudou bránit.

Foto: MFDF Ji.hlava

Julian Assange v Jihlavě

O (ne)transparentnosti WikiLeaks

My vnucujeme transparentnost velkým skupinám, postavili jsme se cenzuře. Když nám vyčítají totéž, co my jim, trochu mě to nudí. Nejsme nijak tajemná společnost, naši zaměstnanci jsou veřejně známí. Ano, museli jsme diverzifikovat naše bankovní portfolio. Nikdo nám dnes nedá peníze přímo, máme firmy na Islandu, ve Francii či v Německu, které pro nás sbírají příspěvky. Vše je ale transparentní, lze si to dohledat.

O následovnících

V lidské společnosti se nic dobrého neobejde bez trestu. Takoví jsou lidé. Ti, kdo jsou u moci, chtějí zabránit, aby se určité věci dostaly na světlo, používají zastrašování, popularizují pronásledování, rozšiřují strach… Chybí tu možnost jisté věci beztrestně zveřejnit, aby nenásledovala pomsta. Přesto fungujeme a daří se nám chránit naše zdroje, kterých jsou tisíce, nemuseli jsme jako vydavatelství nikoho propustit, nikdo jiný kromě mě nebyl zatčen. Ukazujeme, jak to lze dělat, diverzifikovali jsme naše finance, jsme aktivní, postupujeme chytře. O to větším zklamáním je pro mě, že nás nikdo nenásleduje. Spoustě jiných médií na skutečné svobodě slova nezáleží a spousta se jich sama cenzuruje, i když to, jak dokládá náš případ, není nutné.

O hackerství

Obvyklým argumentem proti mně je, že jsem byl jako mladík hacker. Ano, v sedmnácti jsem si před spaním četl maily Pentagonu a tvořil si z nich vlastní představu o světě. Ale Steve Jobs a Bill Gates byli taky jako puberťáci hackeři a dnes to na ně nikdo nevytahuje. Je za tím jen to, že se z nás snaží udělat něco jiného, než jsme, popřít, že jsme vydavatelství, médium, protože pak by se na nás nevztahoval první dodatek americké ústavy. To máte jako s waterboardingem. CIA taky přestala říkat, že je to mučení, v momentě, kdy ho sama začala používat. Prostě za pomocí amerického tisku redefinovala význam toho slova. S námi je to podobné, v USA se o nás nikdy nemluví jako o vydavatelství, jsme hackeři. A americká média v tom vládě proto, aby se sama zachránila, pomáhají.

Na besedě s Julianem Assangem nebylo možné pořizovat audiovizuální ani zvukový záznam. Tento text se zrodil z ručně psaných poznámek, které vznikly přímo na místě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám