To jsou náčrty prvních dvou z devatera příběhů o mužské touze po dobrodružství, kterou ani moderní doba nijak neumenšila. Ty příběhy nabízí na svém právě vycházejícím albu Navigator britský muzikant žijící v Praze Adrian T. Bell.

Deska vznikala v péči producentky Sylvie Massyové, která předtím spolupracovala s Johnnym Cashem či Red Hot Chili Peppers. Adrian za svůj sólový debut Different World získal cenu českých hudebních kritiků Apollo, v roce 2016 vydal album Night and Day.

Tenkrát poskytl Salonu rozhovor a nabídl v něm klíč, jímž lze otevřít i Navigátora: „Muzikant je jako indiánský stopař, co pro svůj kmen, jehož příslušníci kočují, nebo třeba taky chodí pracovat do banky, hledá vodu.“

Ve třetím příběhu brázdí dálnici desperát v černém mustangu, vedle něj sedí žena, kterou potkal u cesty, nad hlavami jim krouží supové a soumrak vybuchne jak dynamit. Ve čtvrté mordýřské baladě muž sleduje dívku, pozoruje oknem, jak se svléká, a jestli ji nemůže mít on, nebude ji mít nikdo. V páté písni se hřbitov plní muži, co padají jak mouchy, vdovy na noc nabíjejí pušky, děti pláčou a vlci vyjí na měsíc… něco přichází ze stínů a bude to tu brzo, koně se splašili a rozutekli – snad je tu jeden ochránce, jen je třeba zavolat jeho jméno.

Štěpán Kučera

Štěpán Kučera

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Hrozně si vážím rodinného života, ale každý chlap se potřebuje nějak realizovat, aby měl život v rovnováze,“ řekl taky Salonu Adrian. „Musí ho naplnit něčím vzrušujícím, něčím, co mu dává smysl.“

Šestý muž se vzdá všeho na světě, přemůže divoká zvířata, jen když žena zašeptá tři slova, co potřebuje slyšet. Sedmý je propuštěný vězeň, který chodí ulicemi a chce začít znova, ale ani stará šlapka, co s ní snad kdysi spal, ho nepozná, protože byl moc dlouho pryč. V osmé písni stojí muž a žena, zmatení a nazí, nad hlavami jim hřmí, a on cítí její bolest, která je oba ničí.

„Nejzábavnější je bouřka v jídelně, jediné, co zůstává na místě, je hladina tvé polívky, zatímco se celý svět pohybuje,“ vyprávěl Salonu Adrian, který kdysi na lodi sloužil jako navigační důstojník. „Jo, chybí mi to naprosté osamění, které zažiješ jedině na moři.“

Z noci plné žraloků se nakonec vynoří devátá píseň Navigator, čistá jako mořská bríza. Ale není to vlastně katarze, protože když v ní muž proveze ženu všemi nástrahami, položí ji do bílého písku a odpluje dál tam, kde to bouří. Je to silná pointa sbírky dobrých příběhů. Jsou to dobrodružné výpravy a Adrian T. Bell je spolehlivý navigátor.

Křest alba proběhne v úterý 11. září od 19.30 na lodi Cargo kotvící v Praze na Vltavě. 

Adrian T. Bell
Navigator

Adrian T. Bell: Navigator

FOTO: archív Adriana T. Bella