Hlavní obsah

Štefan Švec: Antipantheon

Právo, Štefan Švec, SALON

Pantheon Národního muzea, dlouhá léta nejmrtvější součást jeho expozic, vedle které i kostra velryby působila vesele a hravě, byl loni nečekaně oživen. Čtenáři Salonu si pravděpodobně vzpomenou na kauzu, ve které šlo o falešné odstranění busty Julia Fučíka (ve skutečnosti v sále národních výtečníků není už od roku 1991).

Foto: Milan Malíček, Právo

Štefan Švec

Článek

Za vyprovokování zájmu, stejně jako za připravené budoucí řešení Pantheonu si vedení Národního muzea zaslouží poklonu. Dalo dohromady expozici, ve které budou kromě 57 vybraných a fyzicky přítomných poprsí či celosoch připomenuty také všechny ostatní osobnosti, které se v Pantheonu během jeho dějin objevily a postupně zase zmizely – vedle Julia Fučíka třeba Karel Havlíček Borovský, Eliška Krásnohorská, Petr Bezruč, Jaroslav Heyrovský, Stanislav Kostka Neumann, Zdeněk Nejedlý nebo Karel Čapek. To je dobrý postup.

Nelze si nevšimnout, že přidáváni a zase vyhazováni jsou především spisovatelé, ale tak co už. Jsme národ slova. Feministky jistě zaznamenají, že kromě císařovny Sissi zůstalo v nejprestižnější domácí síni slávy jediné další poprsí s poprsím: Božena Němcová. Ale to jistě vyřeší nastupující generace.

Foto: René Volfík, ČTK

Pantheon Národního muzea

Při prohlídce všech těch úctyhodných osobností mi však pokaždé vytane jiná věc: neměli bychom si kromě dobrých připomínat i ty špatné? Nemělo by opravdové Národní muzeum vedle zakladatelů, géniů a velikánů připomínat i šmejdy, zrádce, zločince a bestie? Představuji si sklep Národního muzea, ve kterém po sobě koukají Emanuel Moravec s Olgou Hepnarovou a prokurátorem Josefem Urválkem, například. Mohlo by docházet i k pěkným náhodám, kdy Bedřich Smetana, autor Prodané nevěsty, shlíží z Pantheonu do Antipantheonu na svého jmenovce Bedřicha Smetanu, spoluautora poválečného masakru žen a dětí na Švédských šancích. V rohu místnosti by stálo prestižní prázdné místo pro bustu neznámého udavače.

Nelekejte se, nejde mi o posmrtné trestání zlounů. Samozřejmě že každý režim by takovou možnost pěkně ideově využil, podobně jako když papež Štěpán VI. nechal vykopat mrtvolu svého předchůdce Formosa a uspořádal s ní soudní proces. Myslím, že Antipantheon a občasná procházka v něm by prospěla nám všem, ať už by se v něm zrovna prsil kdokoliv. Zdravý národ ví nejen o svých velikánech, ale taky o svých stínech. Stydí se za ně, ale nebojí se přiznat, že jsou jeho součástí.

Reklama

Související témata:

Související články

Štefan Švec: Zkus tu bustu

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš může školit mladé frikulíny v tom, jak vyrajcovat média a sociální sítě.

Výběr článků

Načítám