Hlavní obsah

Nad knihou o Krkonoších: Vytrvalostí každá hora se zdolá

Právo, Jan Šícha, SALON

Kdyby se v devadesátých letech soutěžilo, kdo má v českých zemích nejdále ke starým pohlednicím, určitě by někdo přihlásil Petra Bergmanna.

Foto: archív Petra Bergmanna

Carl T. Mattis: Grubenhaus na Sněžných jámách (cca 1840)

Článek

Vedl tehdy alternativní kulturní centrum v pražských Dejvicích, dělal manažera punkovým kapelám, sám se označoval za pankáče. S Václavem Havlem se opakovaně bavil i přel o budoucí podobě českých neziskových organizací… Jenže pak opustil Prahu, usadil se pár metrů od hraničního potoka s Polskem a vrhl své síly mimo jiné na regionální paměť našich severních hor.

Nová Bergmannova publikace Krkonoše. Karkonosze. Riesengebirge (Broumovsko Organic 2017) neváží přes pět kilogramů jako jeho předchozí kniha o Broumovsku, nese ale podobný autorský rukopis. V textech používá Bergmann jadrnou a pěknou češtinu. Překlady do polštiny a němčiny hlídá, aby zachovaly kvalitu českého originálu. Přičemž obrazová část jeho knih nese stopy dvojí posedlosti: posedlosti sběratele a posedlosti systematika. Autor kombinuje výhody internetu a osobní komunikace s lidmi, kteří něčemu rozumějí.

Nedávno jsem navštívil pana antikváře, který působil ve Zlaté uličce na Hradčanech, později nedaleko Staroměstského náměstí a nyní prodává věci ve vlastním bytě v Dejvicích. Když si u něj něco koupíte, dostanete v kuchyni EET účtenku. Pan antikvář se ptal na Petra Bergmanna. Má ho rád jako někoho, kdo ho coby starého praktika ještě dokáže zaskočit přesně mířeným dotazem.

Do samoty na hranicích chodí Petru Bergmannovi balíky z celého světa, když někde na dálku koupí pohlednici, starou mapu nebo zapomenutý spisek o Krkonoších z poloviny 19. století. Myslet globálně, jednat lokálně. Heslo, které můžete slyšet ve světových velkoměstech. Bergmann ho naplňuje na rozhraní Broumovska, Kladska a Slezska.

Kniha Krkonoše. Karkonosze. Riesengebirge je ryze autorským počinem: ve výběru obrazového materiálu i v přesnosti a šíři informací postihující rytce, nakladatele i provozovatele průmyslových a turistických živností v průběhu předchozích dvou století. Autor hlídal grafickou úpravu a výjezdy v tiskárně, celý náklad zaplatil, pořádá doprovodné výstavy a publikaci prodává pokud možno přímo. Jen málo knih na trhu má tak vysoké osobní ručení.

Bergmann ví, že hory nemusí být krásné. Jejich krása a přitažlivost jsou kulturní konstrukt. Hory začaly být krásné až v období romantismu. Předtím budily děs. Bergmann v knize o Krkonoších uvádí: „Člověk objevuje duši přírody a jejím prostřednictvím i svou vlastní. To je duch romantismu, který se usadil vedle Ducha hor v Krkonoších.“ Má pravdu a umí ji stručně napsat.

Foto: archív Petra Bergmanna

Christian Daumerlang: Obří důl (cca 1845)

Bezcílný výlet je vynálezem evropské civilizace. Kultura zážitku v přírodě vzniká, až když mají lidé volný čas. Chození po horách se pak zrodilo z mnoha kulturních zdrojů: od literárního a grafického zobrazení krásy přes tělocvičné hnutí až po dobový zájem o přírodu vyjádřený spoustou herbářů a sbírek hornin. Což všechno následně dalo vzniknout infrastruktuře – na začátku byl chleba, tvaroh a nocleh v boudách pastevců.

Obrazy hor od počátku usměrňovaly to, co jste ve skutečnosti viděli. Kupovali je ti, kdo si chtěli potvrdit, že přijeli správně. Ti, kdo chtěli umocnit svůj zážitek a pochlubit se přátelům. Obrazy a pohlednice hory schválně stylizují, přikrášlují, lžou o počasí i o náladě, ohýbají se podle dobového vkusu. A spoluvytvářejí svět, kterému rekreanti a dobrodruzi rádi uvěří.

Proto je zdánlivě jednoduché dělat knihy ze starých pohlednic. Mají své kouzlo samy o sobě. Je ale dobré, když se knihy ze starých rytin a litografií chopí někdo jako Petr Bergmann. Někdo, kdo podá přesnou a vyčerpávající zprávu o tom, jak byly zobrazovány naše nejnavštěvovanější hory.

Kniha o Krkonoších odpovídá na otázky z historie, věnuje se místopisu, a hlavně nás zahrnuje bohatstvím obrazů, z nichž byly některé, třeba mapy, vytvořeny, aby žily dlouho, a jiné, třeba pohlednice, měly potěšit v okamžiku.

„Vytrvalostí každá hora se zdolá,“ zní jeden z dobových citátů v knize. Wer rastet, der rostet – psalo se před válkou na cedulích krkonošských odpočívadel: Kdo odpočívá, zrezaví. Pohyb horami v naší kultuře vnímáme jako životadárný. Bergmannova kniha v elegantní a velmi poučené podobě předvádí, jak lidé tento pohyb zachycovali.

Petr Bergmann

Petr Bergmann Krkonoše. Karkonosze. Riesengebirge

Broumovsko Organic

Foto: archív nakladatelství Broumovsko Organic

Petr Bergmann: Krkonoše. Karkonosze. Riesengebirge

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám