Jurij Poljakov
Práce s chybami

Přeložila Jaroslava Janečková.
Akropolis

Jurij Poljakov: Práce s chybami

FOTO: archív nakladatelství Akropolis

Název novely Jurije Poljakova (1954), která vyšla v SSSR v perestrojkovém období, vzbudila bouřlivé diskuse a dočkala se filmového i divadelního zpracování, lze pochopit dvěma způsoby – a oba jsou pravdivé. Novinář Andrej Petrušov je propuštěn z novin, a než se pro něj uvolní místo jinde, nastoupí na základní školu, na níž učí jeho bývalí spolužáci z pedagogické fakulty; jeden z nich je tu i ředitelem. Hned od začátku se Andrej stává součástí (ale i obětí) „mlecího“ školního systému: konflikty ve sborovně, ambice rodičů, někdy až kruté zákony třídního kolektivu. Být hodně jízlivý, nazval bych tuto knihu Antipedagogická poema, je totiž jakýmsi opakem slavné Makarenkovy publikace. Jenže proměna školy a vzdělávání (regres, nikoli pokrok) není problémem politickým či ideologickým, je to celosvětová bolest. Nejdůležitější z celé knihy je však nakonec doslov, který autor připojil v roce 2001: Nový, demokratický mýtus je od podstaty naší ruské civilizaci stejně vzdálený jako ten předchozí, sovětský. A možná ještě vzdálenější… A řekl bych, že i samotná svoboda je jen přijatelnou mírou donucení.
(Vybral Jakub Šofar.)

Jakub Drábik
Fašista
Příběh sira Oswalda Mosleyho

Academia

Jakub Drábik: Fašista. Příběh sira Oswalda Mosleyho

FOTO: archív nakladatelství Academia

Myslím, že je vhodné na tomto místě předznamenat, že žijeme v době, kdy je veřejný prostor zaplavován slovy fašismus a fašistický, jimiž je automaticky označováno vše ležící za územím popisovaným jako pravicové. A to přestože je výrazový rejstřík češtiny nesmírně bohatý. Už proto je kniha o anglickém aristokratovi a politikovi, který byl konzervativcem i liberálem (jedno období také jako ministr), než se stal ryzím fašistou a zakladatelem Britské unie fašistů, tolik potřebná. Životní příběh Oswalda Mosleyho (1896–1980) je dokonale vpleten do britských dějin první poloviny 20. století. Výborný šermíř, sukničkář, cynik, ale i ekonomický analytik, který byl výrazně ovlivněn názory Oswalda Spenglera (v teorii) a Benita Mussoliniho (v praxi). Pro současnost možná nejdůležitější jsou kapitoly o Mosleyho roli při poválečném budování tzv. Nové Evropy. A nutno přivítat, že jde o původní práci absolventa Univerzity Karlovy.
(Vybral Jakub Šofar.)

Mirek Kovářík
Život… a poezie…?

Galén

Mirek Kovářík: Život… a poezie…?

FOTO: archív nakladatelství Galén

Soubor esejů Mirka Kováříka má název, který někomu může připadat exaltovaný, ale je přesný. Jen bez toho otazníku. Kovářík se tu na spoustu způsobů dotýká fascinace, kterou dokáže probudit poezie. A umně ji provazuje s básnickými životy. Líčí svou vizi českého básnictví, které jde od baroka přes Máchu k Ortenovi, Zahradníčkovi, Divišovi, ale i ke Kainarovi či Hraběti… Eseje se týkají také začínajících talentů z pořadu Zelené peří, jejž Kovářík dlouho záslužně vedl, jsou věnovány básnícím beatnikům, trampům i surrealistům. S Kováříkovou citlivostí a vhledem vzniklo kompendium, jehož jednotlivé rozrůzněné části drží podivuhodně pohromadě. Co to je vlastně ta poezie a literatura, předvádějí tak podstatně, že mohou posloužit i jako průvodce po českých literárních dějinách 19. až 21. století, a věru nejen literárních.
(Vybral Marek Toman.)

Jiří Gebelt a kol.
Ve stínu islámu

Vyšehrad

Jiří Gebelt a kol.: Ve stínu islámu

FOTO: archív nakladatelství Vyšehrad

Sborník prací teologů, etnologů či arabistů se věnuje menšinovým náboženstvím na Blízkém východě. Představuje jednotlivé nábožensko-etnické skupiny, popisuje jejich vztah k islámu a vedle historické perspektivy zachycuje i neveselou současnost, již minority ve výbušném regionu prožívají (o útocích na jezídy či egyptské kopty referují i evropská média). Většinová muslimská populace Blízkého východu nepochybně již několik desetiletí prochází, byť v různé míře a s vlastními specifiky v jednotlivých zemích, „fundamentalistickou epochou“ – píše ve svém příspěvku Michal Řoutil. Nelze si ovšem nevšimnout, že prosazováním své „agendy“ v těch to zemích Západ dané procesy urychluje, ba někdy i provokuje. Dodejme, že Česká republika má – jako stát Evropské unie, člen NATO a přímý účastník několika vojenských misí v oblasti – na této situaci svůj podíl.
(Vybral Štěpán Kučera.)

Michaela Štěchová
Anna zachraňuje svět

Ikar

Michaela Štěchová: Anna zachraňuje svět

FOTO: archív nakladatelství Ikar

Často si říkám, že by bylo fér, kdyby publicisté a publicistky dávali čtenářům vědět, z jakých pozic o knihách píšou. Takže abychom byli fér: s autorkou se přátelíme. Ale to není ten důvod, proč by její prvotina měla dostat v Salonu prostor. Michaela Štěchová, vystudovaná bohemistka žijící v Německu, ve svém počinu kriticky i vtipně ukazuje, jak naivními vizemi může být v některých případech hnána rozvojová pomoc mířící do zemí mimo Západ a jak často neumíme pracovat s hodnotami a uvažováním místních. Hlavní hrdinka Anna se vydává učit malé děti angličtinu na indonéský ostrov Lombok. Neustále však naráží na limity vlastní snahy o pomoc, a tak musí kromě svého osobního života rychle přehodnocovat i představy o tom, že Západ ví všechno nejlíp.
(Vybrala Klára Vlasáková.)