V pražském divadle Archa vyprávěla o Molenbeeku při veřejné diskusi Kristien de Costerová z vlámského tanečního souboru Ultima Vez. Ten v Arše již mnohokrát hostoval (naposledy s představením Speak low if you speak love) a hlavně má v Molenbeeku od roku 2012 studio a kanceláře. Důvod přestěhování byl tehdy ekonomický: jde o jednu z nejchudších bruselských částí a nájmy tomu odpovídají. Výhodný byl pro umělce také charakter zdejší zástavby – v minulosti se zde překrývala ta průmyslová a bytová, řada domů má proto ve dvoře bývalé manufaktury a jiné zajímavé prostory.

Molenbeek je dnes čtvrtí s pestrým etnickým složením, kde na jedné ulici potkáte lidi až padesáti národností. Očekávatelný následek je, že 90 % tamních školáků nemá vlámštinu jako rodný jazyk. Soubor Ultima Vez se v Molenbeeku ihned začal chovat dle své tradice – dveře studia otevřel místním a zapojil se do množství aktivit se školami a s mladými lidmi (pohybové dílny apod.).

Marek Toman

Marek Toman

FOTO: Petr Horník, Právo

A po listopadových pařížských atentátech? Média vyvolala podle Kristien de Costerové atmosféru strachu, která ale situaci v Molenbeeku neodpovídá. Recept souboru na kurýrování tamních sociálních a bezpečnostních problémů tak zůstává v zásadě nedramatický: Je třeba ještě posílit sociální a umělecké programy, jež pracují s místními. Soubor chce tedy pokračovat v tom, co už dělá. Někteří účastníci diskuse v Arše možná čekali radikálnější postoje a zvučnější plány. „Přizpůsobit se atmosféře strachu by ale bylo přesně to, co teroristé chtějí,“ argumentuje Kristien.

Na druhou stranu situace po pařížských atentátech nutí umělce uvažovat i nově. V představení In Spite of Wishing and Wanting, které Ultima Vez oživili po dlouhých šestnácti letech, v jednu chvíli exploduje polštář s peřím. Před lety neměla ta scéna žádný mimořádný význam – zato když Ultima Vez chystali nedávno představení v Paříži, uvědomili si tvůrci, že můžou vyvolat paniku. Nakonec umístili v divadle plakáty upozorňující na to, že exploze je součástí představení. Psychóza? Možná spíš realistický přístup, zrovna tak jako prohlubování spolupráce se školami a s mladými při hledání perel Molenbeeku.