Hlavní obsah

Štefan Švec: Klíč k určování nácků

Právo, Štefan Švec, SALON

Doba plýtvá silnými slovy. Poslední měsíce kolem nás lítá tolik fašounů, kremlobotů, dobroserů a vlastizrádců, že se člověk bojí vyjít do parku, aby ho některá z těch příšer nepokousala. Třeba nácek. Zdánlivě je to každý, kdo odporuje imigraci. Nadužíváním silných slov ale zrušíme jejich sílu. Je třeba mluvit přesně. Takže kdo je a není nácek?

Foto: Novinky

Následky žhářského útoku na pražské autonomní centrum Klinika

Článek

Člověk, který se bojí radikálních islamistů, není nácek. Má rozumné obavy.

Člověk, co kritizuje islám, není nácek. Kritika jakéhokoliv světonázoru včetně náboženství je demokratické právo.

Člověk, který kvůli islámu považuje všechny muslimy za nebezpečné, není nácek. Je jen neinformovaný, neví o spoustě bezproblémových muslimů, kteří žijí na Západě i v Rusku.

Člověk, který mluví o uprchlících jako o „primitivních špinavcích bez základních hygienických návyků“, „zakuklených opicích“ či „negrech, co sem lezou znásilňovat“, je nácek. Napadá lidi podle barvy pleti, etnika nebo původu. Což je v civilizovaném světě trestné.

Člověk, co odmítá migraci do ČR či Evropy, není nácek. Izolacionismus obecně je legitimní politický názor, i když často přináší problémy. Své zkušenosti s tím mají v USA.

Člověk, co odmítá pomoc uprchlíkům, není nácek. Moc toho neví o evropských, natož křesťanských hodnotách, kterými se často zaštiťuje, ale k pomoci ostatním nejde nikoho nutit. Pokud strach zvítězí jako politický směr, budoucnost nás nepochválí, ale bude to výsledek demokratického rozhodování.

Foto: Milan Malíček, Právo

Štefan Švec

Člověk, který říká „ať se tam ty zvířata klidně vymlátěj“, je nácek. Považuje jiné lidi za méněcenné, což je něco jako průkaz méněcennosti vlastní.

Člověk, co kritizuje imigrační politiku Německa, není nácek. Má prostě nějaký politický názor.

Člověk, který chce oplotit hranice a vystoupit z EU, není nácek. Tragicky se mýlí, jeho politika by přivedla zemi ke zchudnutí a pravděpodobně do područí Ruska, ale omyl není zločin. Což je heslo, které bychom si měli všichni pověsit nad postýlku.

Člověk, který vyhrožuje šibenicí za vlastizradu, píše komentáře typu „pamatujeme si tě“ a „kolaboranti se střílejí“, je nácek. V každé společnosti existuje sedlina, kterou vzrušuje představa zavírání vysokých škol, věšení lidí na fotbalové branky a táborů nucených prací. Ve smutnějších dobách jsou tihle lidé víc slyšet a v těch nejsmutnějších rozhodují o ostatních. Čím spravedlivější si připadají, tím větší náckové to jsou.

Své kolegy dobrosery prosím, aby uvedený orientační přehled zohlednili ve svých příštích názorových bitvách. Vážené protivníky xenofoby pak o to, aby se pokojně rozpoznali v kategoriích nácek – nenácek a ti první se šli uhajlovat do nějaké hnědé nory a nekazili pověst druhým. Ti si to nezaslouží. Díky!

Reklama

Související témata:

Související články

Štefan Švec: Převlečený iluminát?

Adam B. Bartoš je malý velký muž české ultrapravicové scény. Přestože se jeho fanklub, zvaný Národní demokracie, přetahuje s Vandasovou DSSS o každého skina,...

Štefan Švec: Okopávání kotníků

V pradávných dobách existovala ve světě českých literárních časopisů roztomilá rivalita. Časopis zvaný Kritická příloha Revolver Revue neměl rád časopis Tvar...

Výběr článků

Načítám