Odtud i běžná představa, na kterou přistupujeme, pokud žijeme v přesvědčení, že informační síť je místo, do něhož se neustále přelévá lidská zkušenost tak, aby byla kdykoli komukoli dostupná. Skype, Facebook, Twitter, Google, blogy a další a další jsou programy obstarávající tuto plynulou konverzi zkušeností na informace v reálném čase. Párkrát klikneme a můžeme si vše dohledat.

Ale slovo dohledat je zrádné, pokud zjevně naznačuje, že něco vím jen neúplně a svou znalost potřebuji pouze doplnit; něco jsem zahlédl, ale nevím přesně, co to bylo, i když to nějak tuším; slovo, které jsem někdy zaslechl, sice znám, ale mám pocit, že nejspíš znamená i něco jiného. Běžná zkušenost, protože znát není úplně totéž co vědět.

Pokud se s tím smíříme a nenecháme se vyvést z míry tím, že celý život musíme něco dohledávat, potom je věk informací šťastným věkem lidstva.

Tedy jen neobrátí-li se to proti nám, což by se snadno mohlo stát, jestliže bychom skutečně uvěřili, že veškerá lidská zkušenost, včetně té naší, je dosažitelná v informačních sítích. Potom totiž hrozí, že se sami začneme konvertovat na informační zdroj, který je to stejné co úložiště.

Může se stát, že nás něco zaskočí, že za sebou máme zkušenost, na kterou jsme nebyli připraveni, ale právě proto je nezaměnitelně naším prožitkem. I kdybychom tuto zkušenost vůbec nebyli schopni dešifrovat, nějak nás přesto poznamenala a trpělivě čeká v paměti na jinou, která ji třeba někdy osvětlí. Žije s námi, možná nás i formuje, aniž by byla informací.

Proč ale čekat tak dlouho? Proč si vysvětlení nedohledat, nevygooglovat? Určitě něco najdeme. Nebude to úplně totéž, spíše cosi zhruba podobného; nebude to sice úplně tato naše zkušenost, ale bude to v síti, bude to mít jméno.

Nejasné místo v paměti se přemaže a zůstane nám informace.

I pracného dohledávání se lze ale snadno zbavit, pokud informace, které jsou uloženy v sítích, budou naši zkušenost předcházet. A nejen předcházet, nýbrž produkovat, formovat náš život jako závazný předpis. Pak už nebudeme potřebovat nic jiného, tím méně prožívat něco, nač jsme nebyli připraveni.