Patrick Modiano
Ulice Temných krámků
Přeložil Václav Jamek.
Mladá fronta

obálka Patrick Modiano: Ulice Temných krámků

FOTO: archív nakladatelství Mladá fronta

Nobelovy ceny za literaturu jsou v posledních dvaceti letech udělovány (možná překvapivě) spíše méně známým autorům, fronta slavných jmen se zvětšuje a na většinu z nich nejspíš nikdy nedojde. Přestože Patrick Modiano (1945) napsal téměř třicet románů a je nositelem několika důležitých francouzských literárních ocenění, jako na nobelistu za rok 2014 na něj sázel málokdo. Jeho styl není nijak osobitý, není mistrem překvapivých zápletek či point. Jeho téma je v podstatě subtilní, psychologické. Modiano zkoumá, jak snadno lidský život upadne do zapomnění a jak je těžké později objevovat jeho stopy. Lidské odcizení v odcizené historii. Téměř detektivním způsobem hledá Guy Roland odpověď na otázku, kdo vlastně je. Vstupuje do příběhů jiných postav a už už jako kdyby našel klíč k té odpovědi, ale jeho minulé já před ním stále prchá. Navíc vlastně vůbec nevíme, zda s námi pan spisovatel nehraje jen takovou hru.

Jü Chua
Žít!
Přeložila Petra Martincová.
Verzone

obálka Jü Chua: Žít!

FOTO: archív nakladatelství Verzone

Osud člověka na čínský způsob. Fu-kuej, syn boháče, ze dne na den přivede celou rodinu na mizinu – většinu svého času totiž trávil v nevěstinci či hazardem. Klec spadla. Úplně bez prostředků začne hospodařit na malém políčku, jeho údělem i údělem jeho blízkých je hlad, bída a těžká, každodenní práce. Postupně pohřbí své děti, manželku, zetě i vnuka. Krátká období malých radostí jsou střídána rodinnými tragédiemi. Jeho osobní život je jakousi předscénou, za níž se na velkém jevišti dějin střídají historické obrazy: válka světová i občanská, „velký skok“ kormidelníka Maa, kulturní revoluce… Fu-kuej přišel o vše, ale pořád zůstal člověkem s nadějí. Jeden z nejdůležitějších současných čínských spisovatelů Jü Chua (1960) sklidil za svůj debut (1993), který byl také zfilmován, obrovský úspěch.

Ivan Štrpka
Rukojmí
Přeložila Martina Blažeková.
Kalich

obálka Ivan Štrpka: Rukojmí

FOTO: archív nakladatelství Kalich

Když se objeví v anotaci knihy věta o tom, že román je „snovým příběhem o cestě do neznáma“, tak si to poučený čtenář vyloží, že autor těchto slov moc nevěděl, co má vlastně napsat, ale že „snem“ a „neznámem“ nemůže nic zkazit. Jenže když slovenský básník, textař a překladatel Ivan Štrpka napíše knihu o Dežovi Ursinym (1947–1995), jenž se zásadně zapsal do dějin populární hudby vystoupením na prvním bigbeatovém festivalu v Praze a poté nepřehlédnutelným LP Dežo Ursiny & Provisorium (1973), snový příběh o cestě do neznáma, báseň v próze plnou symbolů, kterým ne zcela rozumíme, ale souzní s námi, pak tomu všemu můžete věřit.

Juha Seppälä
Mr. Smith
Přeložil Vladimír Piskoř.
Havran

obálka Juha Seppälä: Mr. Smith

FOTO: archív nakladatelství Havran

Mr. Smith je konzultantem, ale to, co řeší, nejsou běžné trable. A do toho pekelně přesně glosuje současný svět: Když se z databáze stal základ identity, člověk se změnil ve stroj. Nebo: Na síti byla pravda a samota. Nebo: Rozvoj inovace, která přináší peníze, se nazýval tvůrčím myšlením. Zároveň sledujeme život jeho dědečka, stejně krutého glosátora, pojišťováka z Vyborgu, jehož prostřednictvím procházíme finsko-ruskými dějinami před a po roce 1917. Svět je a byl plný Smithů (Nováků), kteří se snaží protlačit přes všechny tragédie do dalšího kola. Seppälův román je o nich a o ničem a o všem.

Kim Jongha
Mám právo se zničit
Přeložil Tomáš Horák.
Argo

obálka Kim Jongha: Mám právo se zničit

FOTO: archív nakladatelství Argo

Když vyšel téměř před 250 lety Goethův román Utrpení mladého Werthera, vyvolal vlnu sebevražd. Z nešťastné lásky, nenaplněné touhy. V různých obdobích se „estetika smrti“ objevuje po celém světě. Jeden z nejznámějších jihokorejských spisovatelů debutoval v roce 1996 románem o muži, který vyhledává vhodné adepty na dobrovolný odchod ze života. Nabízí něco mezi osobním koučinkem, terapií a cestovní kanceláří. Korejská společnost, založená na výkonu, prestiži, uplatnění, soutěži, nám může připadat bizarní. Dav plný izolovaných lidí v přetechnizovaném světě. Každý má právo na svůj osud, každý může sám sebe zničit. (Ale nemusí.)

Hezké čtení aneb Na dřeň
VladiMírové nakladatelství

obálka Hezké čtení aneb Na dřeň

FOTO: archív VladiMírové nakladatelství

Literární život v menším městě bývá sympatický. Básníci a básnířky tu nemusejí zápasit o publikační prostor v časopisech, pozice v edičních plánech či literární ceny a místo toho si pořádají hezká čtení. V Jablonci nad Nisou v knihkupectví Serius nedávno proběhl křest sborníku místních autorů – Jana Picka, Jana Pšeničky, Jiřího Simetha, Kristýny Evelíny Štusákové, Patrika Štrojsy, Pavla Bonaventury Hlouška a Tomáše Baleje – s titulem Hezké čtení aneb Na dřeň. Podle Štusákové, autorky předmluvy, má almanach mimo jiné oslovit veřejnost, „jež možná ani neví, že ve svém kruhu básníky má“. Právě tato skrytost, a zároveň drobné buditelství, prostě nemůže být nesympatická.