Zygmunt Bauman
Tohle není deník
Přeložila Zuzana Gabajová.
Academia

obálka Zygmunt Bauman: Tohle není deník

FOTO: archív nakladatelství Academia

Známý sociolog si názvem svých zápisků zřejmě dělá alibi. On to deník je, ale nesoustavný a jeho autorovi leží na srdci jiné věci, než co který den zrovna dělal. Jsou to příležitostné komentáře ke světu, jak si je zapisoval od září 2010 do března 2011. Baumanovi jde nejen o svět jako takový, ale hlavně o to, aby byl místem k životu. A neskrývá, že vypjatý neoliberální individualismus reprezentovaný reaganomikou a thatcheronomikou považuje za zhoubný. Opětovné zavedení kolektivní pojistky proti individuální nepřízni osudu nebo její vybudování od nuly není v zájmu nešťastníků, ale je otázkou společného zájmu a vlastně i společného přežití.

Pavlína Cermanová, Robert Novotný a Pavel Soukup (eds.):
Husitské století
NLN

obálka Pavlína Cermanová, Robert Novotný a Pavel Soukup (eds.): Husitské století

FOTO: archív nakladatelství NLN

Letošní šestisté výročí ohnivého závěru kostnického soudu nad českým knězem předchází mimořádná, monumentální kniha jedenadvaceti historiků. Zasazuje hnutí do tehdejších evropských souvislostí. Husitské století je v ní rámováno roky 1402 (Hus se stal kazatelem v Betlémské kapli) a 1485 (tzv. kutnohorský mír mezi kališníky a katolíky). Český pokus o reformaci skončil fakticky uznáním Husova přístupu, zrovnoprávněním obou vyznání. Po sice krátkém, ale drsném válečném století se otevřela cesta k prosperitě země. Kniha je zároveň galerií dokumentů, map, uměleckých děl a obsahuje i čtyři desítky medailonků hlavních postav dramatických událostí.

Ayn Randová
Atlasova vzpoura
Přeložil Aleš Drobek.
(Argo a Dokořán)

obálka Ayn Randová: Atlasova vzpoura

FOTO: archív nakladatelství Argo a Dokořán

Číst takhle velký špalek, více než 1100 stran většího formátu… Kdo na to má čas? Jenže překlad románu Atlasova vzpoura z roku 1957 je dalším splaceným dluhem českému čtenáři. Kniha náleží k těm, které bychom měli znát, protože přesáhly literaturu a ve své době výrazně ovlivnily určitou část společnosti (a většinou jejich vliv trvá), například ve dle Orwellova 1984 nebo Koestlerovy Tmy o polednách. Ayn Randová (1905–1982) bývá řazena k nejzásadnějším americkým opinion makerům, svou filosofií objektivismu, k jejíž podstatě patří teze o dosahování osobního štěstí, jež je pro každého jedince nejvyšším morálním cílem, se podílela (a podílí) na americkém způsobu života. Její román je dystopií a částečně i utopií. Co by se stalo, kdyby ti schopní, vynalézaví začali stávkovat? Pozornost si zaslouží třeba úvahy o úkolech a postavení vědy ve společnosti. Výraz komorník vědy dnes nabývá hrozivé aktuálnosti.

Katerina Clarková
Sovětský román
Dějiny jako rituál
Přeložil Vít Schmarc.
(Academia)

obálka Katerina Clarková: Sovětský román

FOTO: archív nakladatelství Academia

Dnes, stejně jako v padesátých či sedmdesátých letech 20. století, platí, že pokud se chce někdo opravdu vážně zabývat ruskou (sovětskou) politikou, zahraniční i domácí, musí znát dobře i ruskou (sovětskou) kulturu, literaturu především. Profesorka komparatistiky a slovanských jazyků na Yaleově univerzitě Katerina Clarková nezkoumá socialistický realismus obvyklými literárními metodami, nesnaží se odpovídat na nesmírně složitou otázku, co to vlastně socialistický realismus je. Přistupuje k románům Ažajeva, Babajevského, Fadějeva, Fedina, Gladkova, Leonova, Ostrovského, Pavlenka, Panfěrova či Soboleva jako k dílům kanonickým, „patristickým“. Stejně jako se malíři kdysi dívali na „posvátné“ originály, aby na nich odpozorovali správný úhel světcovy ruky, správnou barevnou paletu pro dané téma atd., i spisovatelé napodobovali gesta a symboly použité v kanonických textech. Revoluční tradice jako recept pro praktické chování, literatura jako recept pro revoluční tradice…

Jiří Staněk
Tyro Trakl
Adolescent

obálka Jiří Staněk: Tyro Trakl

FOTO: archív nakladatelství Adolescent

Rakouský básník Georg Trakl ovlivnil v české poezii třeba Františka Halase, Vladimíra Holana, Zbyňka Hejdu, Ludvíka Kunderu a… Jiřího Staňka. Ten ve své sbírce používá Traklovy životní pilíře (matka, půvabná sestra, prostředí Vídně) a staví z nich svébytnou poctu poetice tohoto slavného expresionisty. Zdaleka však nejde o nápodobu – autor sice hledá spojnice s Traklovým světem, ale vytváří vlastní pozoruhodný stylizovaný klaustrofobní vesmír. Lízni si, Gretl, bílésubstance. Tvůj jazyk, / hoblík dlouhé chvíle. / Zkraťme ji: prodloužením. / Odvahou nahoty. Co / že to dělám? S perletíknoflíkovou? Rozpínámšaty. Tichého podvečera. / Sobě i tobě. Zkrásněti.Máš strašný strach? Já / taky, neboj. Česej mivlasy, hřebínkem prstů. / Ať se zas nazpět v sebe uklidním.