Už první televizní skeč Popelníček dal tušit, že se do prezidentské funkce dostal umělec stejně nadaný jako Václav Havel. Když pak autor vyrobil celebritu z do té chvíle neviditelného elitistického homokatolíka Putny, bylo jasné, že ví, co dělá. Performance Viróza ironicky zpochybnila národní modly, zhmotněné v korunovačních klenotech. Destrukce falešných hodnot pokračovala textovou intervencí Kunda ve veřejnoprávním rozhlasu. Totálního znejistění veřejného prostoru dosáhl tvůrce mísením výroků levicových (jako občan si přeji vítězství sociální demokracie), pravicových (uvažujme o školném na humanitních školách) a zjevně šílených (postiženým je nejlépe mezi postiženými; ruští vojáci na Ukrajině nejsou).

Na pole historické sci-fi se autor dostal tvorbou alternativních světů (kde Churchill píše Hitlerovi oslavné listy a z nedoučeného flákače Hilsnera je student). Přestože stačí půlhodina u internetu, aby si divák ověřil nereálnost těchto falz, Zeman správně počítá s neochotou publika cokoliv zjišťovat a vyvolává dokonale nepříčetnou veřejnou debatu – jako v případě své kolektivní hry Hledáme Peroutkův článek. Obdivuhodnými miniaturami jsou filigránské konceptuální provokace Záštita Alexandrovcům, Flíska a naškrobený Renč či Neplaťte ČT poplatky. Vrcholem tvorby pak pohyblivé plastiky Mynář a Ovčáček, parodující při různých příležitostech oficiální diskurz šprýmovnými frázemi.

Kritik Štefan Švec

Štefan Švec

FOTO: Petr Horník, Právo

Václav Klaus byl zaměnitelný a zapomenutelný jájínek. Miloš Zeman je umělec s vějířem poloh od absurdní přes komickou až po dojemnou a nechutnou. Se vší svou svobodou, nezodpovědností, pohrdáním pravidly a záměrnou neschopností je to pankáč veřejného života. Velká, nespoutaná Pussy Riot euroatlantické politiky.

Podle zákulisních ateliérových informací navíc chystá nové projekty s pracovními názvy Ten lidožrout v Bílém domě je ostuda, Diabetici si zaslouží pomalý a bolestivý konec, Země je lichoběžník a Řád bílého mudžahedína. Máme se na co těšit.