Pavel Vilikovský
Příběh opravdického člověka
Přeložil Miroslav Zelinský.
Větrné mlýny

obálka Pavel Vilikovský: Příběh opravdického člověka

FOTO: archív nakladatelství Větrné mlýny

Po dvou knihách Rudolfa Slobody přeložených do češtiny nám slovenská literatura opět dokazuje, že o všech špínách, zradách, nezdarech a pokořeních, o tom národním achichání, které je často jen přemalbou konformismu, se dá psát jinak: moderně, objevně, evropsky, nadčasově. V deníkových, tři čtvrtě roku vedených zápiscích si čtyřicátník, člen strany, povýšený na referenta zvláštních úkolů v jednom bratislavském podniku někdy v sedmdesátých letech, „značkuje“ území a ujasňuje svou roli v něm. Rodný bratr kadeta Bieglera s ambicemi, které se nenaplní, mudruje o životě, o historii, o ženách, o politice. Ale hraje s příliš nízkými kartami…

Petr Pazdera Payne
Předběžná ohledání
Cherm

obálka Petr Pazdera Payne: Předběžná ohledání

FOTO: archív nakladatelství Cherm

Dokonalá práce s jazykem, rozmanitost témat a erudovanost. Odkazy na biblická témata či pohledy na úděl člověka à la Kafka či Dostojevskij jsou v české literatuře nevídané. Jako kdyby autor připravil album 22 textů s různými možnostmi, jak může vypadat povídka. Od té bez pointy, kdy hrdinou je vítr v ulicích města, až po starozákonní apokryf, v němž Kain není tím špatným. Absurdita, existencialismus, experiment, alegorie, ale s detailním, racionálním průzkumem vnitřních i vnějších světů, bez patosu a sentimentu. Ale hlavně bez podbízení se, bez smlouvy s trendy. Fikce i skutečnost v jednotě. Proč se Payne neobjevuje v nominacích na literární ceny?

Su Tchung
Manželky a konkubíny
Přeložili Zuzana Li a Denis Molčanov.
Verzone

obálka Su Tchung: Manželky a konkubíny

FOTO: archív nakladatelství Verzone

Naše znalosti o současné domácí čínské poezii a próze jsou žalostné. Ve třech stejně rozsáhlých novelách prozaika Su Tchunga (1963) nenajdeme ideologickou propagandu, literaturu bojující; spíše naopak. Život v bohaté maloměstské rodině (Manželky a konkubíny), převýchova kurtizán (Něžné pohlaví), zánik statkářské rodiny pěstující opium (Rod makových polí). Silní jedinci, vášně, rodinná i osobní tajemství. Jakýsi kritický realismus s prvky tajemna a silným a otevřeným erotickým podtextem. Temné touhy, láska, předsudky, emancipace, záště… o tom především Su Tchung píše. A je to mimořádný vypravěč.

Kateřina Piňosová
Vnitřní cestopis
Dybbuk

obálka Kateřina Piňosová: Vnitřní cestopis

FOTO: archív nakladatelství Dybbuk

Stromům narostou prsa, kde jim uříznou větve u trupu. Ženám už prsa nedorostou, ale větve možná ano. Do čtyř částí, chronologicky podle let, rozdělila autorka svůj vnitřní cestopis. Koláž z deníkových zápisů, básní, zaznamenaných snů, knižních citací a hlavně z poznámek a dojmů ze zahraničních pobytů (Mexiko) je bohatě vyvážena množstvím kreseb či fotografií soch. Barevnost, imaginace, indiánské legendy, přírodní léčitelství. Stromy a květiny živější než lidé. Civilizace vedle civilizace. Mapování neznámého, abychom pochopili to známé. Kateřina Piňosová (1973) jako jedna z možností a výzev českého surrealismu. S doslovem Václava Cílka.