Výběr Salonu: Vilikovský, Pazdera Payne, Su Tchung a Piňosová

Pavel Vilikovský

Pavel Vilikovský Příběh opravdického člověka

Pavel Vilikovský Příběh opravdického člověka Přeložil Miroslav Zelinský.

Větrné mlýny

Po dvou knihách Rudolfa Slobody přeložených do češtiny nám slovenská literatura opět dokazuje, že o všech špínách, zradách, nezdarech a pokořeních, o tom národním achichání, které je často jen přemalbou konformismu, se dá psát jinak: moderně, objevně, evropsky, nadčasově. V deníkových, tři čtvrtě roku vedených zápiscích si čtyřicátník, člen strany, povýšený na referenta zvláštních úkolů v jednom bratislavském podniku někdy v sedmdesátých letech, „značkuje“ území a ujasňuje svou roli v něm. Rodný bratr kadeta Bieglera s ambicemi, které se nenaplní, mudruje o životě, o historii, o ženách, o politice. Ale hraje s příliš nízkými kartami…

Petr Pazdera Payne

Petr Pazdera Payne Předběžná ohledání

Cherm

Dokonalá práce s jazykem, rozmanitost témat a erudovanost. Odkazy na biblická témata či pohledy na úděl člověka à la Kafka či Dostojevskij jsou v české literatuře nevídané. Jako kdyby autor připravil album 22 textů s různými možnostmi, jak může vypadat povídka. Od té bez pointy, kdy hrdinou je vítr v ulicích města, až po starozákonní apokryf, v němž Kain není tím špatným. Absurdita, existencialismus, experiment, alegorie, ale s detailním, racionálním průzkumem vnitřních i vnějších světů, bez patosu a sentimentu. Ale hlavně bez podbízení se, bez smlouvy s trendy. Fikce i skutečnost v jednotě. Proč se Payne neobjevuje v nominacích na literární ceny?

Su Tchung

Su Tchung Manželky a konkubíny

Su Tchung Manželky a konkubíny Přeložili Zuzana Li a Denis Molčanov.

Verzone

Naše znalosti o současné domácí čínské poezii a próze jsou žalostné. Ve třech stejně rozsáhlých novelách prozaika Su Tchunga (1963) nenajdeme ideologickou propagandu, literaturu bojující; spíše naopak. Život v bohaté maloměstské rodině (Manželky a konkubíny), převýchova kurtizán (Něžné pohlaví), zánik statkářské rodiny pěstující opium (Rod makových polí). Silní jedinci, vášně, rodinná i osobní tajemství. Jakýsi kritický realismus s prvky tajemna a silným a otevřeným erotickým podtextem. Temné touhy, láska, předsudky, emancipace, záště… o tom především Su Tchung píše. A je to mimořádný vypravěč.

Kateřina Piňosová

Kateřina Piňosová Vnitřní cestopis

Dybbuk

Stromům narostou prsa, kde jim uříznou větve u trupu. Ženám už prsa nedorostou, ale větve možná ano. Do čtyř částí, chronologicky podle let, rozdělila autorka svůj vnitřní cestopis. Koláž z deníkových zápisů, básní, zaznamenaných snů, knižních citací a hlavně z poznámek a dojmů ze zahraničních pobytů (Mexiko) je bohatě vyvážena množstvím kreseb či fotografií soch. Barevnost, imaginace, indiánské legendy, přírodní léčitelství. Stromy a květiny živější než lidé. Civilizace vedle civilizace. Mapování neznámého, abychom pochopili to známé. Kateřina Piňosová (1973) jako jedna z možností a výzev českého surrealismu. S doslovem Václava Cílka.