Lucie Tučková
Suzanne Renaud / Petrkov 13
Paseka

obálka Lucie Tučková: Suzanne Renaud / Petrkov 13

FOTO: archív nakladatelství Paseka

Stárnu mezi úzkostí a zimou, často přitisknutá k oknu, abych viděla, jestli někdo nejde. Florianova Stará Říše, Demlův Tasov a Reynkův Petrkov, tři malé obce, které ovlivnily díky svým obyvatelům českou kulturu stejně jako města velká. V roce 1926 se básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek oženil s francouzskou básnířkou (a později i překladatelkou) Suzanne Renaud (1889–1964), kterou přivezl do svého „zámečku“ v Petrkově. Od roku 1936 zde sídlili již natrvalo, když Reynek musel převzít rodinné hospodářství. Jaké měla představy vzdělaná Francouzka z Grenoblu o pobytu tam někde na východě, v úplně jiném světě, než byla její měšťanská vlast? Co od toho očekávala, aniž by tušila, že za několik let spadne železná opona? Nicméně Petrkov se stal jejím domovem a bez ní by nebyl důležitým místem setkávání podobně umělecky orientovaných osobností. Kniha je vybavena bohatou fotografickou přílohou (100 stran) a do češtiny dosud nepřeloženými básněmi Suzanne Renaud z pozdního období.

Josef Kroutvor
Setkávání s Hrabalem
Pulchra

obálka Josef Kroutvor: Setkávání s Hrabalem

FOTO: archív nakladatelství Pulchra

Sté výročí Hrabalova narození vybízí k opulentním hostinám vzpomínek, které se však většinou proměňují v agresivní připomenutí pamětníků samých. Případ Josefa Kroutvora (1942), esejisty, básníka i kreslíře, je bohudíky jiný. Jeho zkoumání Hrabala je vynalézavé, kompaktní, poučené, čtivé a edukativní. Ne žvanivé a mudrující. V knize je shromážděno 11 hrabalovských textů, z nichž sedm bylo publikováno v samizdatu, časopisech, sbornících či knihách v letech 1983–1998, ostatní vycházejí tiskem poprvé. K vyjádření toho podstatného, co dělá literaturu osobitým vyprávěním a poselstvím, není třeba idejí, gest, konstrukcí ani symbolů. Postačí jen lidský materiál a účast na toku života a proudu řeči.

Jan Hanč
Události
Knihovna Václava Havla

obálka Jan Hanč: Události

FOTO: archív Knihovny Václava Havla

Je-li Hrabal přiznaným kmotrem současné české literatury, pak Jan Hanč (1916–1963) je kmotrem nepřiznaným. Je ikonickou postavou tvářistů a referenčním bodem pro posledního uznávaného českého kritika Jana Lopatku. Jeho Události jsou jedním z mála hřebů naší kultury, který se neviklá, drží fest. Na konci Lopatkou přesně vystižené linie Carlyle – Bloy – Rozanov – Deml stojí Hanč, komprimující všechny předcházející do drtivě přesné zkratky. Bohatě kolážovaný sešit, ve kterém se autor snažil dokázat nezničitelnost blbosti, která je mnohem trvanlivějším a úžasnějším zjevem nežli tzv. moudrost, knižně dosud nevyšel.

Jakub Effenberger, Pavel R. Vejrážka
Tam někde
Fabio

obálka Jakub Effenberger, Pavel R. Vejrážka: Tam někde

FOTO: archív nakladatelství Fabio

Tam, kde končí absurdní próza, začíná území blábolu. Anebo – próza surrealistická. V polovině osmdesátých let „byl Jape – ústřední postava příběhu – pověřen jediným úkolem: odnést z dispečinku našich mozků vědomí do podvědomí a přinést nadvědomí do vědomí“. Jape Vejražberger, průnik obou autorů, se dostává do časových smyček, z nichž se ozývá hlas Ladislava Klímy, francouzských symbolistů a expresionismu. Fantazie, hermetismus, erotika. Korespondenčním způsobem psaný román doprovázejí automatické asociační kresby Přemysla Martince. Kniha vyšla přesně včas: důvody, kvůli kterým tehdy vznikla, se zase začínají tyčit jako hradby oddělující naše životy…

Věroslav Mertl
Kruhy pod očima
Třetí kniha deníků, esejů a rozhovorů
Host

obálka Věroslav Mertl: Kruhy pod očima

FOTO: archív nakladatelství Host

Introspekce z rána nemusí být instrospekcí z večera, kdy ze sebe člověk-diarista seškrabává dotyky dne jako slupky z brambor. Dotyky, se kterými se neměl komu svěřit. Začte-li se pak po několika dnech do takového záznamu, zahořekuje: Ne, tohle přece nejsem já. Kdo to psal? Co to bylo za člověka? (1. 1. 2008). Přesnost postřehu a názorovou pevnost nenápadného spisovatele Věroslava Mertla (1929–2013), jehož křesťansky orientovanou tvorbu nechávali literární kritici a recenzenti většinou stranou (před Listopadem i po Listopadu), začneme zřejmě oceňovat postupně, jak budeme hledat azyly před náporem všech banalit, pitomostí a mnohokrát přežvýkaných pravd valících se na nás horem spodem. Kniha obsahuje autorovy zápisky z let 2004–2011 (a další jeho drobnější texty) a navazuje na předcházející díly deníku vydané v letech 1995 (1950–1993) a 2005 (1994–2004).