Hlavní obsah

Výběr Salonu: Izzo, Böhmsche, Bonhoeffer a Geisslová

Právo, SALON

Příběhy ze života bývalého policisty Fabia Montaleho a křesťana v opozici Dietricha Bonhoeffera. Próza Václava Böhmscheho a poezie Irmy Geisslové.

Článek

Jean-Claude Izzo

Jean-Claude Izzo Chourmo

Jean-Claude Izzo Chourmo Přeložila Milena Fučíková.

Fra

Foto: archív nakladatelství Fra

obálka Jean-Claude Izzo: Chourmo

Marseille, druhé největší město Francie a hlavní město Provence. Ale Marseille není Provence, je to zcela samostatný stát ve státě. V něm se pohyboval básník a novinář, který se však proslavil na konci svého života detektivní trilogií, Jean-Claude Izzo (1945 až 2000). Jeho alter ego, bývalý policista Fabio Montale, se asi nejvíc podobá Horstu Schimanskému z Duisburgu. Ale Fabio má přece jen románskou krev, to znamená větší emoce i větší problémy sám se sebou. Druhá část kultovní série se točí kolem mafie, fundamentálního islámu a lásky. A taky je plná štiplavých narážek na politickou a ekonomickou situaci. I na ty, kteří stáli v roce 1968 na barikádách. Pod dlažebníma kostkama nikdy nebyla pláž. Ale moc. Ti nejčistší skončej vždycky ve vládě a zachutná jim to.

Václav Böhmsche

Václav Böhmsche Neřestné ulice

Druhé město

Foto: archív nakladatelství Druhé město

obálka Václav Böhmsche: Neřestné ulice

Tenhleten Böhmsche. Podle slov poznáte ho… No samozřejmě, jasně rozpoznatelná značka, ten podivný slovosled, který jste naposledy slýchali, když vaše děti či vnuci ubezpečovali svoje hračky, medvídky či panenky: Neboj ty se mě nic, tobě nic se nestane! Václav Böhmsche (1973), ostřílený prozaik, však míří na jiné cíle. Když jsem se holil, upravoval knír, zryl jsem svou tvář k nepoznání, a bílá z mých košil sákla krev mou z krku. Rozpustilý text je rozprostřen v padesáti krátkých kapitolách, v nichž hrdina léčí kocovinu dalším polykáním alkoholu a večer se v putykách stýká s roztodivnými, neřestnými postavami. Rozpustilý text, ale k použití od 18 let výše, protože všechny krásy popisovaného života patří spíš na odvrácenou stranu ulice.

Renate Windová

Renate Windová Dietrich Bonhoeffer

Renate Windová Dietrich Bonhoeffer Křesťan v opozici

Renate Windová Dietrich Bonhoeffer Křesťan v opozici Přeložila Hana Krijtová.

Kalich

Foto: archív nakladatelství Kalich

obálka Renate Windová: Dietrich Bonhoeffer

Těsně před koncem války, 9. dubna 1945, byl v koncentračním táboře Flossenbürg popraven evangelický farář, teolog, filosof a pacifista Dietrich Bonhoeffer (1906–1945). Po nástupu Hitlera se soukromý docent teologie jednoznačně postavil proti fašismu, antisemitismu, militarizaci. Vytvořil jakousi disidentskou skupinu uvnitř „státní“ evangelické církve. Spolupracoval s admirálem Canarisem, odsouzen na smrt byl v rámci likvidace účastníků nezdařeného atentátu na vůdce. Jeho práce, nenáboženská, civilní interpretace křesťanství a bible, měly velký ohlas na přelomu padesátých a šedesátých let nejen v německy mluvících zemích, ale ovlivnily i náboženský diskurz u nás.

Irma Geisslová

Irma Geisslová Temno nade mnou

Dybbuk

Foto: archív nakladatelství Dybbuk

obálka Irma Geisslová: Temno nade mnou

Irma Geisslová (1855-1914) je další z neprávem zapomenutých básnířek přelomu minulého a předminulého století. V nastupujícím modernismu, který odrážel revoluční proměny světa, byly její osobní, intimní verše přehlušeny jinými tématy, poetikou mnohem silnější razance. Nicméně těžko lze pochybovat o Geisslové jako „spojce“ k českému symbolismu a třeba i ke Gellnerovi. Geisslovou pro současného českého čtenáře objevil Ivan Slavík v souboru Zraněný pták (1978). Tento následný Výbor z díla připravil Petr Fabian, přičemž vycházel především z první autorčiny básnické sbírky Immortelly (1879) a z pozůstalosti.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr Salonu: Keller a Kolmaš

Dva profesoři, dvě knihy, dva jiné obory. Jan Keller o střední dřídě a Josef Kolmaš o „věcech tibetských”...

Výběr článků

Načítám