Filmové hezouny jsem nikdy nemiloval. Kromě Bruce Willise nebyl žádný plešatý, což mě vytáčelo. I takový Leonardo DiCaprio nebo Brad Pitt jsou ale nakonec chlapi. Hezcí, obvykle vyžehlení, ale vypadají jako z masa. Mají na sobě i měkké části. Dneska místo nich z plakátů na filmy pro teenagery koukají roboti. Figuríny z vosku. Nadlidi.

Je jedno, jestli jsou to Hunger Games, sága Twilight nebo Upíří deníky. Všechno to vypadá jako Nietzscheho zlý sen. I Ken od Barbie je míň umělý než Paul Wesley. Robert Pattinson musel vzniknout samoplozením z těch cool košil, co nosí.

Existuje jich spousta, zeptejte se dětí. Liam Hemsworth, Hunter Parrish, Taylor Lautner, Kellan Lutz, Anton Yelchin, Cam Gigandet, Josh Hutcherson. Všichni mají tak bílé zuby, že svítí ve tmě, oči daleko od sebe, všichni vypadají, jako by z gay porna skočili rovnou do photoshopu. Což by bylo v pohodě, kdyby se aspoň na většině svých oficiálních fotek netvářili jako esesáci. Pohled, vedle kterého i berla od Mrazíka připomíná krb, nezúčastněná nelítostnost vyšších bytostí – něco na tom muselo lidstvo zase začít přitahovat.

Kritik Štefan Švec

Štefan Švec

FOTO: Petr Horník, Právo

Rozumím tomu, že se holky cítí špatně, když se musejí srovnávat s modelkami. Ono soutěžit s Johnnym Deppem taky nebyla žádná sranda. Ale tihle lidi jsou už úplně jiný živočišný druh. Nejhorší na tom je, že se to celé tváří jako budoucí standard. Začínám na ulicích vídat mládež, která permanentně vypadá jako zaostřená zrcadlovkou. Lidstvo se opravdu začíná podobat těmhle monstrům.

Naši pradědové na fotkách působí směšně. I my samozřejmě budeme. Málokoho ale napadne podívat se opačným směrem. Pradědům bychom nepřipadali jako lepší verze lidské rasy, ale jako zrůdy z hororu o zhmotnělém pekle. Což je další přesný popis Roberta Pattinsona.