Je zajímavé, kolik institucí si zakládá Facebook jenom proto, aby, ehm, měly Facebook. Je to přece tak nějak moderní, ne? A chytají se na to mladí, ne? Ne. Pojďme se podívat, jak se v té sociální síti třepe písemnictví.

Portál české literatury zveřejňuje jen upoutávky na své články, lajků minimálně, odezva víceméně nulová. Ústav pro českou literaturu AV ČR využívá svůj profil k oznámením o akcích a vystoupeních svých členů. Lajků u příspěvků bývá mezi 2 a 10, diskuse žádná. Smršť komentářů (5 až 10) vyvolaly posty o nové kavárně a soutěž s hádankou, který literárněvědný termín má na paži vytetovaný Jana Šrámková.

Co nakladatelství? Host posílá denně i 2 až 3 příspěvky, bezúspěšně. Posty jsou většinou jen propagací titulů z nakladatelství či oznámením o ohlasech na ně. Totéž v menším se týká Paseky a Torstu. Živější stránku s aspoň občas zábavným obsahem má Argo (báječných 17 000 přátel), ale ani tady se žádné diskuse nevedou. Jede se na počet a na humor. Mladá fronta sází na trošku kostrbaté čtenářské soutěže, podobně se snaží Albatros. Malý, ale zajímavý profil má Dauphin.

Skutečný literární kvas by měl probíhat v časopisech. Takže jak je na tom Tvar? Oznámení o nových vydáních a článcích, několik lajků, několik sdílení. Host má stránky totožné s nakladatelstvím, Psí víno a H_aluze sdílejí ledacos, zatím bez úspěchu, Analogon žije a občas i trochu bublá. Jedinou redakcí, kde aspoň trochu tuší, jak se dá pracovat s Facebookem, je A2.

Proč ten (výběrový) výčet? V posledních týdnech se na Facebooku odehrála debata nad textem Jana Bělíčka a Marty Svobodové o ideologii a literatuře, který původně vyšel právě v A2. Ukázalo se, jak užitečným a živým prostorem může sociální síť být, když se to umí. Sním o době, kdy bude podobné vášnivé a inspirativní diskuse vyvolávat Ústav, Portál, všechny časopisy a nakladatelé. Kdy bude literatura na internetu žít, ne jenom přežívat. Naše literární instituce ještě nepochopily, že úspěch na síti se neměří počtem pasivních přátel, ale aktuálním stavem sdílení, komentářů, počtem těch, kteří „o tom mluví“. Pojďme je o tom přesvědčit, třeba jen sem tam provokativním komentářem. Jakže, zvete nás na novou přednášku profesora Trávníčka? A bude aspoň nahatý, lumpík?