Článek
Postupně se žlutá limonáda rozdělila na citrónovou a pomerančovou a červená na malinovou a jahodovou. Přibyla taky supersladká černá a pak ještě bezbarvá hořká a zelená vinná. Tím došly použitelné barvy (modrou limonádu nikdo pít nebude, hnědá limonáda je pivo) a svět se začal propadat do chaosu.
Nemám vůbec nic proti sladkým ovocným nápojům. Respektuju banánovou limonádu, melounovou limonádu, dokonce i limonádu s příchutí aloe vera. Rozumím rozdílu mezi perlivou a neperlivou vodou a s trochou vína jsem schopen na stole snést i tu jemně perlivou, přestože mám dojem, že vznikla pro patologicky nerozhodné lidi. Nový trend nápojů typu Magnesia jemně perlivá s příchutí pomeranče a šípku je už ale důkazem, že se naše civilizace hroutí.
Být marketingovým guru v sodovkárně je tvrdý džob. Už roky se nedá vymyslet nic nového, ale supermarkety po novinkách touží. A tak začnete kombinovat. Nejdřív náhodně (mango a zázvor, hruška s ostružinou), pak podle abecedy (brusinka s borůvkou, pomeranč s pomelem) a nakonec tam mrsknete hned tři citrónové kombinace najednou (s eukalyptem, s lemongrass a s limetkou). Kyselá s kyselou, z toho bude bombově neotřelá kyselá.
Zoufalství z neschopnosti najít cokoliv opravdu originálního se zdaleka netýká jen limonád. Z regálů na nás mrká Zelený čaj Pickwick s mangem a jasmínem, Frisco Dry bílé hrozny & lotos, Gambrinus limetka & bezinka, Cereálie s kokosem, kakaem a karamelem, pro děti Hipp bio ovocný duet jablečno-mangový s tvarohovým krémem a pro čokly Tesco Luxury Collection Klobásové pamlsky s hovězím a zvěřinou. Trencle nám vypere Bonux happy magnolia and spring flowers a zajdeme v nich na výstavu Lendl–Mucha. Kdyby nám jeden nestačil.
V literatuře a filmu známe krimi komedie a román-fejetony už dávno. Hudba je čím dál plnější žánrů, jako je punk blues, ska jazz a heavy-metal bluegrass. Jenom je těžko říct, co bude, až se zanedlouho všechny kombinace vyčerpají. Nejspíš se smísí žánry a budeme pít funk thriller cereální limču a číst zázvor-maracuja celtic porno.
