Je dobře, že se tahle diskuse vede. Jistě, vznikají kvůli tomu i legrační sloupky velmistra nařvaného breptu J. X. Doležala, který neváhá označit sebe sama za významného spisovatele a Reflex za intelektuální časopis. To se ale dá snadno pominout. O tom, kam stát strká a nestrká vybrané daně, se má debatovat co nejvíc, mimo jiné proto, že to brání kradení. A tam, kde jde opravdu o informovaný příspěvek k debatě, se nakonec může dospět i k rozumným odpovědím.

Takže: proč má stát podporovat některým lidem jejich ujetého koníčka? Odpověď zní: nemá. Stát nemá platit básníky za jejich nečitelné sbírky a výtvarníky za jejich nesrozumitelné obrazy. A možná se budete divit: stát to ani nedělá a nikdo za to nebojuje.

Co tedy stát dělat má a v čem selhává? Obchod potřebuje silnice, vodní a železniční cesty, policii a soudy, aby se mohl rozvíjet. Sport potřebuje hřiště, svazy a trenéry mladších žáků. Věda potřebuje školy, univezity a učitele. Nic z toho si na sebe samo nevydělá, ale všechno se to nakonec v souhrnu vyplatí. Kultura potřebuje svoje vlastní komunikace, hřiště a učitele. Potřebuje svoji vlastní infrastrukturu, časopisy, festivaly, veřejná fóra. Nic z toho si na sebe nevydělá, ale všechno se to nakonec v souhrnu vyplatí. A stát dneska kulturní infrastrukturu podporuje bídně.

Všichni čeští hokejisté v NHL vyrostli v systému, kde stát podporuje hokejové žáky. Všechny české (resp. československé) filmy, které dostaly Oscara nebo na něj byly nominovány, vznikly s pomocí veřejných peněz. Nevznikla by bez nich filmová nová vlna, Kinoautomat, spousta slavných divadelních představení od Husy na provázku po Divadlo Komedie. Jasně, ne každý malý hokejista se dostane do NHL a ne každý básník píše skvěle. Nejde o to, platit hokejistům výstroj a umělcům jejich pokusy. Jde o to, vytvořit prostředí, kde takové pokusy můžou vznikat. Tak, aby po nás do budoucna nezůstal jenom Reflex a knihy Jiřího X. Doležala.