Karol Sidon
Dramata
Tomáš Filip – Akropolis

obálka Karol Sidon: Dramata

FOTO: Archív nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis

Pražský a zemský rabín Karol Sidon (1942) je vnímán spíše jako prozaik, ale obsáhlejší je jeho práce dramatika. Kompletním vydáním jeho her, převážně rozhlasových, tak dostáváme možnost nahlédnout do čtrnácti občas i polozapomenutých komůrek jeho tvorby. Inu: Třesky plesky, jenom když je hezky. K tomu, aby si člověk v tomhle vesmíru počínal činorodě, musí mít obrazně řečeno zavázaný oči. Račte si povšimnout, pánové a dámy, že všechny velké civilizace, dopátravše se skutečného smyslu bytí podčeledi homo sapiens, zanikly (Zpívej mi na cestu).

Miroslav Wanek
Výlov šuplíka
Maťa

obálka Miroslav Wanek: Výlov šuplíka

FOTO: Archív nakladatelství Maťa

Knížka k padesátce svobodného punkera, který nikdy nenosil číro, především ovšem sopečně tvořivého muzikanta. A básníka, protože Wanekovy texty pro jeho kapely FPB a Už jsme doma jsou poezií oblékanou do rockového pláště. Co schází? / Útěcha veliká / jež stále nepřichází / k nám // A schází // odpuštění! – To se načekáš! / Odpuštění! – To se načekáš! / Člověka nečeká / žádná útěcha… (Ticho) Všechno o Wanekovi tu říká sám Wanek v šesti rozhovorech včetně dvou zahraničních, poprvé publikovaných v češtině. Ostatně Už jsme doma procestovali celý svět a všechna jejich alba vyšla také v USA.

Chris Cleave
Včelička
Přeložila Hana Zahradníková.
Plus

obálka Chris Cleave: Včelička

FOTO: Archív nakladatelství Plus

Britský spisovatel si umí vybírat globální témata a proplést je s životem jednotlivců. Román Včelička je o přistěhovalcích, imigrantské politice a lidské solidaritě, která jediná může bořit ploty a hradby civilizačních rozdílů. Jak říká Včelička, dívka z Nigérie: Z naší země jste si vzali její budoucnost a do naší země posíláte předměty ze své minulosti. Britští manželé-novináři se snaží o reset svých vztahů na dovolené na nigerijském pobřeží a shodou okolností se připletou k přepadení dvou dívek, které utekly před skupinou najatých žoldáků likvidujících jejich vesnici. Tento zážitek zásadně, tragicky ovlivní jejich další život, ale také mu dá nový smysl.

Ransom Riggs
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Přeložila Bronislava Grygová.
Jota

obálka Ransom Riggs: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

FOTO: Archív nakladatelství Jota

Některé děti jsou divnější než divné. Mají zuby vzadu na hlavě. Nebo z jejich hrdla volně vyletují včely. Nebo dokáží ohřát vodu holýma rukama. To šestnáctiletý Jacob neumí nic. Zajímavý je vlastně jenom tím, že viděl, jak mu zemřel dědeček. Když se rozhodne vypátrat víc o jeho minulosti, dostane se na velšský ostrov, kde sídlí sirotčinec, z něhož by děti z románů Charlese Dickense hrůzou utekly hned po první teplé polévce. Riggs vysekává svéráznou poklonu strašidelným, fantaskním nebo úplně pitomým historkám. Děti z toho budou mít možná těžké spaní, ale dobře jim tak.

Grace McCleenová
Skvostná země
Přeložila Kateřina Novotná.
Argo

obálka Grace McCleenová: Skvostná země

FOTO: Archív nakladatelství Argo

Desetiletá Judita si vybájila svět, Skvostnou zemi, vyrobila si ho ve svém pokoji z různých věcí, které normálně člověk vyhodí: z kousků látek, vlny, alobalu, papírů, drátů, obalů, škeble nebo plastelíny. A díky vybájenému světu může čarovat, dělat zázraky a hovořit s Bohem. Protože ten svět venku, v malém městě ve Walesu, moc skvostný není. Její táta je členem náboženské sekty, která jen čeká na konec. Judita vlastně ani jiný než náboženský život nezná. Na mámu si nepamatuje, většina spolužáků ve škole se jí vysmívá a dělá samé naschvály, nejvíc spolužák Neil Lewis. A pak dostane Juditina třída novou učitelku, která zásadně změní pravidla…

Tomáš Belko
Nikdy nic nebylo
Filip Tomáš – Akropolis

obálka Tomáš Belko: Nikdy nic nebylo

FOTO: Archív nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis

Jedna z nejposlouchanějších českých kapel Sto zvířat se opírá o texty svého saxofonisty Tomáše Belka. S editorem Janem Šulcem jich do knížky zařadili více než stovku, tedy i ty z divadelních a rozhlasových her, zpívané a publikované jinými a jinde – a dohromady je z nich sbírka, která Belka představuje jako přirozeného Gellnerova následovníka. Sebeironický vtipálek za smích neschová, že bere svět vážně. Jak se blíží stáří / tím víc se mi zdá / že ten chlap s mou tváří / jsem já // takhle to mít v mládí / jako teď to mám / tak ten, kdo mi vadí / jsem já sám… (Osvobození I)