O peripetiích při vzniku filmu

Sára Cserhalmiová: Původně to měl být krátký absolventský film. Ale pak jsme zjistili, že na tak malé ploše náš příběh vyprávět nepůjde, vznikl scénář k celovečeráku a my začali natáčet na pětatřicítku. Finančně nás podpořil producent Ferenc Pusztai a různé filmové společnosti, ale státní dotaci jsme nedostali. Nechápu proč, hlavně potom, co byli Drazí zrazení přátelé vybráni na karlovarský festival, by snad mělo být pro stát povinností ho podpořit. Je klidně možné, že to bylo i kontroverzním tématem.

O vztahu Maďarů k minulému režimu

Sára Cserhalmiová: Určitě existuje v určitých vrstvách společnosti bláhová nostalgie, hlavně po životních jistotách, které komunismus nabízel. A na druhou stranu se objevují z osobních averzí vyrůstající, často nepodložené úto ky na domnělé spolupracovníky státní bezpečnosti. U nás totiž jejich seznamy, na rozdíl třeba od Česka, nebyly nikdy zveřejněny, takže kdokoliv může vlastně obvinit kohokoliv.

Z filmu Drazí zrazení přátelé (režie: Sára Cserhalmiová, 2012)...

Z filmu Drazí zrazení přátelé (režie: Sára Cserhalmiová, 2012)...

FOTO: KVIFF

György Cserhalmi: K seznamům se dostanou jen vybraní lidé, především vědečtí pracovníci, výzkumníci, kteří z nich pak občas nějaké jméno vynesou na světlo. Ostatní zůstávají v mlze nevědomosti. A v maďarské společnosti to vytváří na první pohled neviditelné, ale pod povrchem velmi silné napětí. Rozsah činnosti státní bezpečnosti byl tak široký, že se kontaktu s ní vyhnul málokdo. Vytáhnout na světlo jen vybrané jedince mi přijde nespravedlivé. Bohužel politici se sice tváří, že by chtěli seznamy zveřejnit, ale sami tomu zuby nehty brání.

Anna Györgyiová: Znám ten problém z druhé strany. Můj tatínek byl vysokým důstojníkem a stranickým funkcionářem v armádě. Byl to podle mě slušný člověk, který jen věřil komunistickým ideálům. Já ho milovala. A zažila jsem po převratu, že na něj lidé v obchodě křičeli, že ho pověsí na nejbližší kandelábr.

O nedořečenosti

Sára Cserhalmiová: Pro mě je možná nejdůležitějším motivem filmu konec přátelství dvou lidí, v tomto případě udavače a udávaného, ve věku, kdy už toho spolu hodně zažili. Pro Maďary je typické, že mezi lidmi zůstávají nedořečené věci, které když se nashromáždí, mohou způsobit i rozvrat dlouholetého vztahu. Neřekla bych, že to máme přímo v genech, ale určitě je tento jev pozorovatelný minimálně v posledních dvou stech letech. A určitě může tahle neschopnost spolu mluvit stát i za většinou z chyb, které jsme v naší nedávné minulosti napáchali.