Zajímavé jsou důvody, pro které se Hitler vytahuje ze skříně. Miroslav Kalousek zhitleroval Holešovskou výzvu, protože „útočí na systém“ a sní „o nějakém novém, spravedlivějším řádu“. S takovou se ovšem dá s Hitlerem ztotožnit i Platón, řada klasických liberálních ekonomů a – jak Miroslav Kalousek jistě rád uslyší – katolických svatých.

Snít o novém spravedlivějším řádu je přirozená lidská potřeba a není to to, co z Hitlera udělalo Hitlera. Hitler určitě taky chodil čurat – a ne každý, kdo se občas objeví na toaletě, je kvůli tomu Hitler. Přirovnávat lidi k Hitlerovi za cokoliv, co s ním můžou mít společného, je debatní kop mezi stehna. Kdyby ho znal Schopenhauer, určitě by to s gustem přidal jako příklad do své Eristické dialektiky argumentačních křiváren.

Existuje spousta důvodů, pro které Merkelová, dalajláma ani Slávek Popelka Hitlery nejsou. Dalajláma kupříkladu nenechává zabíjet lidi a Holešovská výzva kupříkladu nehlásá rasovou nenávist. Hitler kdysi představoval nejhlubší, skoro metafyzické zlo. Dneska je to předobraz kdejakého amatéra naštvaného na vládu. Adolf nám zdevalvoval.

Kritik Štefan Švec

Štefan Švec

FOTO: Petr Horník, Právo

Godwinův zákon internetových debat říká, že pravděpodobnost výskytu srovnání s nacisty se s rostoucí délkou diskuse blíží k jedné. A že kdo takové srovnání použije, diskusi automaticky prohrál a je za blba. Převést toto pravidlo i na debaty politické by stálo za úvahu.