William Trevor
Příběh Lucy Gaultové

Přeložil Viktor Janiš.
Mladá fronta

obálka William Trevor: Příběh Lucy Gaultové

FOTO: Archív nakladatelství Mladá fronta

Každý stát a každý národ má nějaká referenční období, která výrazně a často i trvale ovlivňují veškeré děje (od politiky přes kulturu až po rodinné vztahy). Pro Iry jsou zásadní léta 1921–1922; mírová smlouva s Brity rozdělila společnost na její zastánce a odpůrce (republikány), což skončilo občanskou válkou. Heloise a Everad Gaultovi, kteří žijí v Lahardane, chtějí odejít ze země, protože Heloise je Angličanka a rodina je díky tomu vystavena pronásledování. Jejich jediná, osmiletá dcera Lucy na to odmítá přistoupit, před odjezdem zmizí a vše nasvědčuje tomu, že se utopila v moři. Nešťastní rodiče chtějí zapomenout, cestují po jižní Evropě. Netuší, že jejich dcera se našla a čeká na ně v jejich domě. Desítky let… William Trevor (1928) si nemusí vypomáhat postmoderními fígly, protože je dokonalý vypravěč.

Jiří Žáček, Adolf Born
Hrůzostrašné pohádky
Slovart

obálka Jiří Žáček, Adolf Born: Hrůzostrašné pohádky

FOTO: Archív nakladatelství Slovart

Jiří Žáček převyprávěl a Adolf Born namaloval bezmála čtyřicítku pohádek z celé Evropy.
V souboru najdeme českého Otesánka, slovenského Vlkodlaka, ruského Kostěje nesmrtelného, německého Krysaře z města Hameln, Krásku i Zvíře z Francie nebo Čarodějova učně z Lužice. Když ty napínavé příběhy člověk čte, uvědomí si, kolik motivů se v nich opakuje. „Pohádky procestovaly svět a zdomácněly v různých kulturách před dávnými a dávnými časy,“ dodává k tomu Jiří Žáček. „To by v nás mělo posílit optimistické očekávání, že přes veškeré odlišnosti by si obyvatelé různých zemí a kontinentů mohli rozumět.“ Teď ještě, aby politici, bankéři a generálové četli knížky pro děti.

Iva Pekárková
Džungle, tygři, jinovatka
Millennium Publishing

obálka Iva Pekárková: Džungle, tygři, jinovatka

FOTO: Archív nakladatelství Millennium Publishing

Posun autorčina pohledu v dalším cestopisu z exotické země spoluzpůsobila zřejmě i proměna samotné Malajsie z agrární neprůmyslové země v dálnicemi protkaný klimatizovaný svět. Je v nich daleko více úvah na téma, kam to všechno spěje. Je dobře, že si Malajsijci zvykli na nákupní centra s globálními firmami podobně jako Češi? Čím se cítí malajsijský Číňan mluvící i doma angličtinou, která nemá žádnou kulturní vlastnost? Pekárková se navíc v knize dokázala vyrovnat i s drsným, násilným zážitkem starým dvaadvacet let. V téhle zdánlivě klidné reportáži je poschováváno několik dramat a románových inspirací.

Ota Filip
Valdštejn & Lukrecie
Host

obálka Ota Filip: Valdštejn & Lukrecie

FOTO: Archív nakladatelství Host

Další z dosud česky nevydaných (nepočítáme-li exilové vydání) německých románů Oty Filipa, tentokrát o Albrechtovi z Valdštejna. Autor si vybral málo známou etapu života vévody frýdlantského, pětileté manželství s Lukrecií Nekšovou z Landeka na vsetínském zámku (1609–1614), díky kterému Albrecht zbohatl. Paralelně s tímto příběhem se odvíjí příběh historika Martina Orsága snažícího se zjistit, zda Albrechtův sňatek a vztah s Lukrecií byl jen čistě taktický (přestoupil předtím ke katolicismu), nebo zda se do mnohem starší, nehezké vdovy přece jen zamiloval. Oba hlavní hrdinové „kolísají“ mezi romantikou a pragmatismem (historik Orság má téměř totožný horoskop jako Valdštejn).