Hlavní obsah

Knopfler, Dylan a jejich výjimečný večer

Právo, Štěpán Kučera, SALON

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mark Knopfler pochází z generace hudebníků zásadně ovlivněné Bobem Dylanem a on sám říká, že je jeho velký fanoušek už od jedenácti let. „Mark mě umí nejlíp ze všech,“ cituje zase jízlivého Dylana jeho životopisec Howard Sounes. Je asi zbytečné vypočítávat, čím Bob Dylan obohatil Marka Knopflera (potažmo celou populární hudbu) – zajímavější možná bude podívat se na to, čím Mark Knopfler, když hudebně vyrostl, obohatil svého učitele.

Foto: Profimedia.cz

Bob Dylan

Článek

Poprvé se pracovně setkali koncem sedmdesátých let, kdy Dylan chystal první album poznamenané jeho křesťanskou konverzí: Slow Train Coming. Dylan znal Knopflerovu kapelu Dire Straits a jeho desku navíc produkoval Jerry Waxler, který se stejnou kapelou nedlouho předtím spolupracoval, takže se mezi studiovými muzikanty Dylanova projektu objevil i kytarista Mark Knopfler. Album se stalo jedním z nejlepších Dylanových počinů v sedmdesátých letech (a finančně jednou z jeho nejúspěšnějších desek vůbec) a Knopflerova kytara je na něm nepřeslechnutelná, vystřeluje v titulní písni Slow Train a konejší v klidnějších skladbách jako Precious Angel.

Když se setkali podruhé, byla Knopflerova role zásadnější. Začátkem osmdesátých let byl s Dire Straits na vrcholu, zatímco Dylan měl za sebou třetí a nejhorší „křesťanské“ album (Shot of Love) a chvat hudebního průmyslu, poznamenaný zrodem kompaktních disků či televizní stanice MTV, mu mizel někde za obzorem. Dylan oslovil Knopflera, aby se stal producentem jeho nadcházejícího alba a dal mu moderní zvuk. Deska Infidels se ve své době nedočkala zvlášť příznivého ohlasu, ovšem z dnešního pohledu patří díky lehké, vzdušné, a přesto melancholické náladě mezi nejčistší a nejlíp znějící Dylanova alba. Zajímavé je, že zřejmě mohla znít ještě lépe. Před skončením natáčení Knopfler odjel na krátkou koncertní šňůru s Dire Straits a snad kvůli tlaku nahrávací společnosti Dylan nečekal na jeho návrat, najal nového zvukaře a dokončil produkci alba sám. Knopfler později řekl, že když slyšel výslednou podobu Infidels, zněla mu jako demonahrávka. Navíc po Knopflerově odjezdu Dylan z alba vyřadil několik skladeb včetně balady Blind Willie McTell, která patří bezpochyby k jeho nejlepším písním vůbec.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Mark Knopfler

Od té doby spolu Bob Dylan a Mark Knopfler nespolupracovali. V osmdesátých letech se první jmenovaný propadl na dno svých tvůrčích sil, zatímco Knopfler a Dire Straits natočili svá nejlepší alba. V devadesátých se Dylan velkolepě vrátil na vrchol nahrávkou Time Out of Mind, zatímco Dire Straits se rozpadli a Knopfler začal natáčet komornější sólové desky, jimž vévodí album Sailing to Philadelphia. A v současnosti Dylan a Knopfler projíždějí Evropu v rámci společného turné, jehož název není přeháněním producentů. Jmenuje se A Unique Evening, tedy Výjimečný večer. V těchto dnech hrají v Německu; na koncert, který se odehraje 29. října v Berlíně, ještě zbývá pár posledních lístků.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám