Francis Scott Fitzgerald
Žabci a filozofové
Přeložili Dorůžka, Urbánek, Beran, Jindrová-Špilarová, Dvořáčková a Jindra.
Argo

Některé z těch povídek jsou takové lovestories, ale blbé to není – i když Fitzgerald na svou ranou povídkovou tvorbu zrovna hrdý nebyl. Ale o čem jiném by to mělo být než o lásce? Když je to od mladého Francise, který se jistě kolem svého dvacátého roku života potřeboval vypsat ze všech těch nelibých zkušeností s namyšlenými, zpupnými a drzými holkami, co mu prošly pod rukama. Z textů je vidět, že měl pro jejich dravou mladou povahu pochopení a z trápení i rozmazlenosti mladé duše uměl skvěle čerpat. Ano, je to klasika, je to Fitzgerald. Ne, není to staré a nudné.

Jussi Adler-Olsen
Žena v kleci
Přeložila Kristina Václavů.
Host

Je dost možné, že proud překládaných severských detektivek se zarazí, až když Skandinávii uzme patent na mrazivé detektivkaření Jižní Amerika, která si uvědomí, že magického realismu už bylo taky dost. Žena v kleci nicméně patří k tomu lepšímu, co lze z žánru v poslední době vybrat. Komisař Carl Morck, který je pro vedení nepohodlný (a pro čtenáře tím pádem sympatický), dostane na starost pět let starý případ.
Jedná se o zmizení mladé političky, která sice neměla žádné zjevné nepřátele, na druhou stranu však mohla lézt krkem i parlamanetní uklízečce. Právě motiv ale bohužel odhadnete dost brzy.

Keith Richards
Život
Přeložila Alexandra Fraisová.
Ikar

Letos osmašedesátiletý kytarista kapely The Rolling Stones sepsal společně se svým kamarádem, novinářem Jamesem Foxem, autobiografickou knihu, kde se dozvíte věci, na které jste se sice zeptat nebáli, ovšem vědět jste je rozhodně nechtěli. Richards ale servíruje invektivy namířené proti svým kolegům, státu i sobě s takovou roztomilou upřímností, že byste mu odpustili cokoli. Především pokud bude i nadále schopen udržet kytaru. Jeho vzpomínky nabízejí mezi jinými také otázku, kam se za posledních padesát let posunuly hudební hvězdy. Richards se svými kolegy ryli až do masa; dnešní Lady Gaga se tím masem oplácá.

Jiří Gruša
Beneš jako Rakušan
Barrister & Principal

Edvard Beneš byl tím, kdo převezl Čechy a Slováky přes řeku Léthé za železnou oponu, a boj o něj se stal po roce 1989 součástí opakujících se snah o vyřešení české otázky. Po mnoha pracích historiků a po odvážném pokusu Josefa Nesvadby o politické sci-fi Peklo Beneš napsal Jiří Gruša na benešovské téma text, který bychom mohli nazvat esej s poznámkovým aparátem. Najdete v něm typicky grušovské elegantní psaní plné metafor a přesných popisů českých mindráků i rakouskouherských atavismů. Někdy je tu nehistorických souvislostí sneseno tolik, až se Grušův text stává spíše satirou, ze které Beneš nevychází nejlépe.

Erotická revue 1–3
Torst

Svéráznou variaci na letní čtení nabízí souborně vydané ročníky Erotické revue. Tu pod patronací Jindřicha Štyrského pomáhali ve třicátých letech formovat Adolf Hoffmeister, Toyen, Jindřich Hořejší, František Hrubín nebo Vilém Závada. České texty pak doplňovaly třeba lechtivé povídky evropské, lidové říkanky (které se ovšem do slabikářů nedostanou) či velmi cenné a užitečné Příspěvky k českému erotickému slovníku. Ty čtenáře poučí třeba o tom, co znamená, pokud je žena jejich srdce trol, trauf, druhá nebo zprásknutá. Reprinty Erotické revue vydalo nakladatelství Torst už v roce 2001, vystopovat je ale lze už jen stěží – šťastní majitelé (asi hlavně mužští, protože jinou než maskulinní perspektivu erotiky Revue nenabízí) si je nejspíš bedlivě hýčkají za zavřenými dveřmi a staženými roletami.