Andrzej Bart
Továrna na mucholapky
Přeložil Jiří Červenka.
Fra

…žádná moucha se nesmí trápit déle než čtyřicet tři minut. Jinak by to nebylo humánní… Takovou kvalitu musely mít mucholapky vyráběné v lodžském ghettu pro východní frontu. I taková informace se objeví u soudu, který zkoumá, zda je Chaim Rumkowski více viníkem, nebo obětí. Fiktivní proces, jehož se účastní sestry Franze Kafky nebo Hannah Arendtová, se skutečnou historickou postavou, úspěšným organizátorem perfektně fungujícího lodžského průmyslového konglomerátu, není jen klasickým vážením viny, ani pouhým potvrzením Saint-Justových slov: Není možné vládnout a být bez viny. Šílenství moci je příliš zjevné. Je i nikdy nekončící snahou vyřešit dilema, zda je lepší žít v porobě, zvolit svobodnou smrt.

Richard Popel
Gajstova smrt
Akropolis

Tetralogie Richarda Popela (1946) je konečně kompletní. Autor zvládá finesy postmoderního psaní jako málokdo v české literatuře. Současně s tím je třeba dodat, že jeho tvorby si literární kritika všímá minimálně, Popel žije více než 40 let ve Velké Británii a neúčastní se zdejšího literárního provozu. Gajstova smrt se děje v Kardašistánu a na několika místech Ruslandu, ale také v bohnickém blázinci a latinskoamerické Parahuaře. Čtenáři, kteří spíše texty luští, než je čtou, si přijdou na své. Najdou motivy ze světové literatury, proměny osob, labyrinty a hlavně jazykovou vynalézavost. Nepsaní jako druh negace, hmmm, tak se vám to tedy jeví, trochu jako sabotáž psaného slova, ano?

Raymond Carver
Buď už, prosím tě, zticha
Přeložil Jiří Hrubý.
Volvox Globator

První svazek plánovaného pětisvazkového vydání autorova kompletního povídkového díla. Proč je Carver (1938–1988) tak dobrý? Kromě vypravěčského talentu mu nechybělo úsilí být co nejdokonalejší. Jedno z jeho vyznání znělo: Žádné triky. A choval mimořádnou úctu k jazyku. Sám o tom napsal: Slova mají být tak přesná, že mohou působit až mdlým dojmem, a přesto úplně stačit; pokud se správně použijí, mohou rozeznít všechny struny. Na Carverových povídkách fascinuje také jeho schopnost nechat děj otevřený až do samého konce, nikdy nevíte, jestli příběh dopadne dobře, špatně nebo ještě jinak.

Petr Kratochvíl
Současná česká architektura a její témata
Paseka

V první části své nejnovější publikace předkládá renomovaný autor texty popisující témata a výzvy, před nimiž dnes stojí česká architektura – zabývá se podobou současného města, v němž se posunuje význam veřejné a soukromé sféry; vztahem stavitelství k ekologii a trvale udržitelnému rozvoji; soužitím architektů a památkářů – snahou najít cestu mezi starým a novým; možnostmi, jaké architektuře dávají stávající technické postupy a materiály; a konečně i hlubším smyslem architektury, stopou, již stavitelé zanechávají ve společnosti. Ve druhé části, opatřené bohatým fotografickým doprovodem, pak Kratochvíl představuje vybrané stavby posledních deseti let.

Jakub Rákosník
Sovětizace sociálního státu
FF UK

Co to vlastně je sociální stát, jak vznikl, až kam ještě je a kde už je odbourán? Normativně je u Rákosníka tímto: Podstatou sociálního státu je sociální občanství, tedy právní nárokovatelnost základních sociálních práv. Obsáhlá monografie mladého historika a publicisty se poněkud pejorativně slovem sovětizace vymezuje vůči sledovanému tématu již v názvu: sleduje proces, jímž Československo po druhé světové válce přechází z bismarckovského zaopatřovacího státu přes krátký beveridgovský model sociální bezpečnosti po sovětský nárokový systém. Nejužitečnější je prvních sedmdesát stran obecného přehledu o modelech sociálního státu, pro část, kde se do detailu sovětizuje, platí takovýto axiom: Kdo chce škrtat v sociálním systému, měl by umět škrtat ve vlastním textu.