Aki Kaurismäki
Le Havre
sekce Horizonty

Finský filmař je především nezaměnitelný. Jeho retrostyl nese tak typické znaky, že bez ohledu na pro Kaurismäkiho rovněž charakteristický příběh a ostatně i postavy hned poznáte, kdo ty obrázky natočil. Le Havre vypráví o malém ugandském imigrantovi, který se nedostal do vytouženého Londýna, ale uvízl ve francouzském přístavu. Kaurismäki se přitom objede bez humanistického odéru a staví především na jemném ironickém odstupu. Možná by se dalo říct, že našel zcela novou, zatím neprobádanou cestu, jak se imigrantskému tématu postavit čelem a nesklouznout ke klišé.

Terrence Malick
Strom života
sekce Horizonty

Nebylo letos v Karlových Varech filmu, který by vzbudil víc emocí. Výkřiky diváků bezprostředně po projekci i serióznější debaty s větším odstupem se pohybovaly na škále od nadšení po zhnusení, od „nejdoslovnějšího možného univerzalismu“ po „jehovistický šprým“. Zdá se, že nejvýstižněji snímek nakonec postihl polský básník, filmař a malíř Lech Majewski, jenž viděl v Malickově opusu určité dědictví symbolického jazyka Felliniho nebo Hitchcocka, který se ale utopil v umělosti svého kazatelství a v druhé polovině stopáže definitivně rozpadl.

Bratři Dardennové
Kluk na kole

sekce Horizonty

Belgičtí režiséři a bratři Jean-Pierre a Luc Dardennovi jsou už ve festivalovém světě zavedenou značkou. Dvojici, která momentálně táhne vývoj toho, čemu se říká sociální realismus, znáte i ze stránek Salonu. Jejich nový film, jenž byl odpremiérován v Cannes a zaslouženou pozornost vzbudil i na MFF Karlovy Vary, stojí na hledání příčin a následků dění kolem hlavního hrdiny – dvanáctiletého Cyrila. Zachycuje jeho první životní chyby i pro cestu mezi dětstvím a dospělostí typickou ztrátu iluzí i určitého druhu nezkažené naděje.