Tady vejde mladík do jednoho z oprýskaných činžáků La Boky, v níž se na začátku století usadili italští přistěhovalci. Natírali své domy zbytky lodních barev na křiklavě růžovou a modrou a ty se báječně míchaly s různými odstíny plesnivějící omítky. Taky se v La Boce usazovaly nejrůznější potulné cikánské umělecké soubory z jižního Španělska. Hrály flamenco a místní Italové, Brazilci, Afričané a Kubánci do toho přidávali od všeho trochu – až vzniklo tango, které hraje na pozadí každé scény Coppolova převážně černobílého snímku.

Coppola stejně jako v Kmotrovi líčí osudy italských imigrantů. Tentokrát jsou to ti, kteří odešli z Argentiny za štěstím do Spojených států. Jejich děti se ale vrací do Buenos Aires a hledají tady počátky vlastních příběhů a taky jejich rozuzlení.

Snímek je dotažený do tolika detailů, až se občas ze vší té vypiplanosti dělá člověku slastné mdlo. Např. španělsko-italský prvek, tak typický pro všechno argentinské, od přízvuku po kuchyni, je tady zastoupený narážkou na Almodóvarovy filmy.

Nejslavnější divadelní a literární kritičku totiž ztvárnila Carmen Maura, která se proslavila v Ženách na pokraji nervového zhroucení. Hraje ji dokonce v kostýmu, v němž jakoby právě vykročila z nějakého madridského intelektuálského baru osmdesátých let.

Komorní drama dvou bratrů, kteří zase až tak nejsou bratři a kteří bojují se stínem úspěšného a velikášského otce, je srdcervoucí, nicméně hlavní roli ve filmu si zahrálo především Buenos Aires. Tedy Baires, jak se městu říká v Argentině. Jeho duch Coppola vytěžil na maximum – spisovatelé, co přežívají díky malým avantgardním divadélkům, italské hádky, širokánské bulváry a šestiproudé dálnice protínající centrum města. V noci se po nich motají nejdřív starší Angelo Tetrocini alias Tetro a nakonec i mladík Bennie a pokouší se o sebevraždu. Krásná psycholožka se o ně třese strachy a všechno je najednou prudce existenciální, černobíle blikavé a vhání to slzy do očí. Jako když se procházíte po Malé Straně, v jarní vlahé noci sedíte na Zámeckých schodech a čtete si Freudovo Truchlení a melancholie.