Nejméně tři internetové portály chystají už na toto jaro spuštění prodeje českých e-knih ve velkém. V jejich plánech se objevuje i vypouštění dotovaných čteček mezi veřejnost, čistě kvůli posílení cílové skupiny. Není ovšem vše zdaleka tak ideální, jak by se mohlo zdát.

České prostředí se neshodlo na formátu, v jakém se budou e-knihy distribuovat. A tak se budeme muset potýkat s několika různými, přičemž každý s sebou nese vlastní náležitosti a složitosti při výrobě, a aby to bylo trochu více zašmodrchané, formáty stejné knihy budou mít každý svůj vlastní kód ISBN. Trochu se bojím, aby brzo nedošla čísla. Vyřešená není ani archivace, v zákoně o povinných výtiscích se samozřejmě s e-knihami nepočítá.

Potíže mají i samotná nakladatelství, musí upravit smlouvy se svými autory a získat práva na elektronické podoby jejich děl, což se jim snaží komplikovat třeba občanské sdružení autorů Dilia. Převod již v papírové podobě vydaných děl, zvláště těch (typo)graficky nápaditých, je nejen vzhledem k výše zmíněné mnohosti formátů a složitosti zabezpečení proti kopírování náročný na techniku, lidi, čas, a tedy i na finance. Například prestižní nakladatelství Argo chystá pro začátek převod jen asi patnácti titulů.

Období chaosu – než se s e-knihami začne počítat už od úvodu celého nakladatelského procesu – je nevyhnutelné. Otázka zní, co přijde potom. S optimistickou variantou mimo jiné počítají i zastánci vyšší DPH pro knihy, když zdůrazňují, že jejich elektronická podoba je nákladově méně náročná, což výpadek zisků nakladatelů vyrovná.

Je možné, že ze čteček se stane v českém, k elektronickým novinkám obecně vstřícném kontextu hit. Dovedu si představit, že si moje známá Marie jednou pořídí novou vylepšenou růžovou čtečku, v níž budou již při koupi uloženy všechny romány Ivy Hercíkové a Simony Monyové.

Zbyněk Vlasák

Zbyněk Vlasák

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Proti možnému boomu prodeje e-knih ale hovoří v hudebním průmyslu už bolestně zažitá zkušenost s pirátskými kopiemi nebo situace v kolébce e-knih – ve Spojených státech, kde je jejich podíl na knižním trhu stále pouze dvou- až tříprocentní, byť meziročně stoupá. To na záchranu knih před vysokou daní stačit rozhodně nebude, takže s nadšením opatrně.