Paul Auster
Toulky skriptoriem
Přeložila Barbora Punge Puchalská.
Prostor

Americký spisovatel a scenárista Paul Auster už má u nás dostatečnou čtenářskou obec. Nicméně z prózy Toulky skriptoriem budou austeristé překvapeni. Ne že by nešlo o napínavý příběh, ale je v něm tolik otazníků, že ani po přečtení si nikdo není jistý, zda to přesně pochopil, a bude záležet na imaginaci každého čtenáře. Starší muž, pan Blank, se probudí v místnosti (hotelu, vězení, obytného domu) s minimálním vybavením. Nic konkrétního si o sobě nepamatuje. Navštíví ho několik osob, o kterých tuší, že hrály nebo hrají v jeho životě roli. Postupně pochopí, že je něčím vinen, že ve svém postavení rozhodoval o osudech jiných. Chová se, jako by byl stižen stařeckou demencí, ale přitom je schopen domýšlet a dovypravovat příběhy ze zápisků ležících na stole. Je pacientem, nebo vězněm? Nebo je to nějaká hra?

Ilse Aichinger
Vrabec v hrsti
Přeložily M. Jacobsenová a J. Bodláková.
Pistorius & Olšanská

Psát o splátce obrovského dluhu je obvyklé klišé, ale německy psaná literatura nemá v současnosti mnoho takových autorek, jako je Ilse Aichinger (1921). U nás jí sice vyšel v roce 1966 (a poté v reedici v roce 1993) výbor starších próz Kde bydlím, ale to je vše. Prozaička, básnířka, fejetonistka a rozhlasová dramatička židovského původu nepíše (Psát znamená učit se umřít), ona pracuje s jazykem, zkoumá skrze něj svět a člověka v něm. Místo mnoha slov ji zajímá jejich správnost, jejich pozice, zda obstojí, zda jí pomohou v jejích traumatech z válečných hrůz vyhlazovacích táborů a ze smrti blízkých. Originální stopová jízlivost kafkovského střihu prosycuje i tento výtečně přeložený výbor z próz a poezie.

Gary Snyder
Nebezpečí na vrcholcích
Přeložil Luboš Snížek.
Tomáš Weiss – Za tratí

Zatím poslední básníkova sbírka, verše, ale i drobné prózy, v nichž se objeví i jeho přítel Jiří Wein žijící v japonských horách. Ke sbírce je navíc připojen mailový rozhovor, který s autoritou v úsilí o udržitelný život na Zemi vedl Tomáš Weiss. A Snyder s trpělivostí buddhisty na závěr v několika větách načrtne jednoduchý, pozitivní program: …zde v Kalifornii nepřemýšlím tolik o tom, jak žít na okraji civilizace. Spíše mám sklon pomáhat lidem z města a předměstí, aby se naučili jak žít tam, kde jsou, a napomáhat veřejným změnám, které tohle umožní. Více cyklistických stezek kolem dálnic – více městské půdy vyhrazené pro rodinné zahrádky a přivést trochu divočiny zpátky do města. Malé neošetřované městské parky… Obdivovatelé Ameriky, obdivujte a objevujte tuhle Ameriku!

Jiří T. Král
Nekorektní zápisky
Petr Štengl

„Jděte do prdele. Ty kecy o mé orientaci bych vám odpustil, ale tu podlézavost, to mě vážně serete.“ Takové reakce potrefených hus vzbuzuje jízlivý bloger Jiří T. Král, který na svém blogu Královiny a taky v časopise Dobrá adresa komentuje český literární a mediální svět. Pouští se do Milana Kundery i do reklamy na vibrátory a nešetří nikoho.
Teď jeho „žerty hravé i dravé“ vycházejí knižně ve výboru Nekorektní zápisky. Jakub Šofar, který Královi výbor uspořádal, se v předmluvě ptá, proč blogerské šlehy vydávat knižně – a hned si odpovídá, že knížka královin „může sloužit (...) i jako edukativní pomůcka při vysvětlování důležitosti časového odstupu při psaní literární publicistiky.“ A kdo si Nekorektní zápisky koupí, zjistí mimo jiné, který známý český literární kritik se to na Krále obořil ve zprávě, kterou jsme citovali v úvodu.