Píšete hry, studujete dramaturgii. Proč je skoro nemožné vidět novou hru?

České a zahraniční novinky uvádí koncepčně pouze Letí, dříve to dělalo i Činoherní studio v Ústí nad Labem, ale obecně nemají divadla tak vysoké dotace, aby si mohla dovolit riskovat s neznámým člověkem.

V celoevropském kontextu je to zvláštní. Německá divadla mají programy na podporu mladých dramatiků, většina z nich si už na škole vyberou Hausauthora, kterého si vychovají a skutečně uvádějí. Podobně to funguje i v Anglii. U nás nejsou na nová jména zvyklí ani umělecká vedení, ani diváci. Když se jde do divadla, je to společenský zážitek, jde se na Shakespeara nebo na Molièra. Nevím, jestli by šli na Eliášovou. Ano, pokud se nějaké české divadlo rozhodne uvést autora, uvede ho. Ale celkem brzo ho stahuje.

Píšete úspěšné komedie. Metal4ever získal Zlatou divadelní žábu reflektující rovné příležitosti, loni jste získala Cenu Evalda Schorma. Zkoušela jste vážné hry?

Ano, ale mám problémy se sentimentem a patosem. Mimoto komediální autoři u nás skoro nejsou, když už, píší se komedie křížené se sitcomem. Napsat echtovní situační nebo charakterovou komedii je velmi těžké, zato dojmout diváka jde úplně lehce. Na to existují určité prostředky, které se používají buď zcela účelně, nebo jako záchrana, když tvůrcům nejde vygradovat nebo zakončit dramatická situace. Dojmeme diváka písní, aby si nevšiml, že situace na jevišti je nedotažená

Proč vás zajímají nová média?

Protože se nám internet, facebooky, twittery, icq nabourávají do života a ovlivňují naše zvyky, naše myšlení. Středoškoláci běžně v rozhovoru používají slova jako lol, to v internetové mluvě znamená legrace, nebo omg, ježiši, to mě ale překvapilo!
Pokud jazyk opravdu vyjadřuje naše myšlení, pak se zásadně zjednodušuje. Komunikace na internetu se přenáší do kontaktu tady a teď. Nedávno jsem se domlouvala s kamarádkou na schůzce. Pršelo, bylo hnusně, a tak jsme odvolaly kavárnu a sešly se na icq.