Herta Müller
Rozhoupaný dech
Přeložila Radka Denemarková.
Mladá fronta

Německy píšící autorka s rumunskými kořeny je po letech nakladatelského zapírání hurónsky překládána do češtiny. Dostala přece tu Nobelovku, ne?! Po Cestovním pase máme možnost poznat spisovatelčinu knihu z prostředí sovětského lágru. Tam odjíždí sedmnáctiletý Leo Auberg, který svůj odchod nejprve bere jako vítané osvobození od dusivého prostředí rodného kraje, ale brzy zjistí, že to bude pocit naprosté nevýjimečnosti, hřejivé stádnosti, který ho dokáže držet při životě. Müller nepřiřkla příběhu Lea žádný výrazný narativní postup, střípky z Leova živoření jsou skládány zdánlivě nahodile. V celku to ovšem vytváří obraz lidství, které tady není ani trochu tak vítězné a nezlomné, jak bychom si přáli číst. Ukázku Salon otiskl v č. 672.

Michael Thomas
Do dna
Přeložila Markéta Musilová.
Odeon

Debut amerického spisovatele je dalším románem, na kterém ulpěl prach z trosek newyorských dvojčat. Izmael, kdysi nadějný vysokoškolák, o němž se nepochybovalo, že uspěje v akademickém světě, se živí, jak to jde. Místo psaní je stavebním dělníkem. Jeho žena se třemi dětmi odjela k matce a on musí během několika dnů sehnat peníze na nové bydlení a na školné pro děti. Chodí po Brooklynu a při hledání pomoci „hledá“ i ve svých vzpomínkách. Izmael je černoch, který si vzal bělošku. Kromě rasových motivů je román i so ciologickou studií zápasu o udržení životního standardu. Nejde tedy o úplné dno společnosti, ale o pád ve společenské vrstvě. Hrdina je z řady těch, pro něž je americký sen jen prázdný pojem.

Lars Kepler
Hypnotizér
Přeložila Azita Haidarová.
Host

Švédské thrillery se možná za čas stanou stejně ostudným vývozním artiklem jako německé romantické filmy, do té doby ale můžete poctivě zacvakat zuby nad příběhem lékaře-hypnotizéra, co měl radši poslechnout svou ženu. Kniha následuje osvědčený brownovský styl, čte se jako akční scénář plný zvratů. Autoři (manželé Ahndorilovi, kteří se pod pseudonymem Kepler skrývají) naředili potoky krve atraktivním fenoménem hypnózy šmrncnutým rodinnými problémy a zahnívajícími traumaty. Člověku se při dychtivém listování občas zasteskne po detektivkách s vraždami elegantními a delikátními tak, že se daly přetřásat u odpolední svačiny. Tady si četbu radši posichrujte silný žaludkem.

Jaroslav Pížl
Adrenalin
Druhé město

Autor (1961) je nejen spisovatel (prozaik i básník), ale i hudebník, herec a pedagog. V roce 2004 mu vyšel román Sběratelé knih, Adrenalin na něj navazuje. Sice jen volně, ale čtenář, který to předtím nečetl, může být zmaten. I když, nechtěl autor docílit právě přesně toto? Jiří Ryska dostane ve Slavii dopis s fotografií a mapou, na které je jedno místo označené křížkem a nápisem EQUILIBRIUM. Co to znamená? No právě. Tam někde na západě, u Ma -riánských Lázní, na něj čeká tajemství. Dům s tajnou chodbou. Láska nebo sex. Bolest nebo osvobození. Anděl nebo incest. Modrý samet nebo Inland Empire… A k tomu obálka od Jaroslava Róny!

Václav Böhmsche
Pětidenní komedie městská
vlastní náklad

Pak vstal a ku jejímu přistoupil křeslu, tam postál chvíli a pochopila dáma Vilma jako výzvu a po hrudi jej pohladila, jelikož toto měla v zájmu veskrze. (Chlumecká Vilma) Celkem 103 postavami zaplnil autor svou joyceovskou variaci. Každá postava prožije odyseu pěti dnů ve stejném čase a na stejném místě. Málokdo si v české literatuře dovolí sáhnout na topografii věty, ale Böhmsche s tím nemá problém, i když jeho cesta ke zpovykanému čtenáři je tím značně zneprůjezdněna. Kdo máš na zimu připraveného Prousta, přidej k tomu i spisovatele tohoto…