I ekonomicky nepříliš vzdělaný člověk je schopen najít k tomuto následku jeho příčinu, tedy kauzální vztah. V nepříznivé situaci finančně slabších rodin ti, kdo topili plynem či elektřinou, přešli na pevná paliva. A ti, co topili pevnými palivy, dnes topí čímkoli, co hoří. S podpalovačem se tomu, co nechytá moc dobře, na co by ani zkušenému skautovi nestačily tři sirky, pomůže…

Projdete-li se podzimním, sychravým podvečerem menšími městy a vesnicemi, cítíte ve vzduchu pachy a smrady, na které jste už dávno zapomněli. A protože umělohmotného je mnohem více než před dvaceti třiceti lety, cítíte vše intenzivněji.

Ale zrovna teď sledujeme úplně jinou stopu – vysvětlitelnost či nevysvětlitelnost chování, událostí a trendů. PE-PO je ten první případ.

Druhý případ, tedy nevysvětlitelnost (i když ta je možná dána jen tím, že tomu nerozumíme), dokladujme tímto následkem – některé pivovary nasměrovaly marketing na literaturu. Měšťanský pivovar Strakonice vyrábí nepasterizované pivo, polotmavý ležák Klostermann (se spisovatelovým portrétem na etiketě), dále literární piva Dudák, Švanda či Král Šumavy. V Nymburku se zase stáčí třeba postřižinský Bogan, Francinův ležák, Pepinova desítka, Doktorova 8o či polo tmavý Něžný Barbar (tady Hrabalův obličej na etiketě nemá logiku). Co je příčinou tohoto konání? Lokální příslušnost spisovatelů? Sázka na čtenáře? Manažerské prozření? To se asi raději dáme poddat.

Ať je to, jak je to, na trhu chybí ještě Magorie, pivo pro dámy, s etiketou křenící se Saši Berkové, pak devatenáctka Hakl, temnotemná, těžká a hučivá, lidová dvanáctka
Dejvický Šabach a nealkoholické pivo Viewegh se slosovatelným kódem pod víčkem.