David Jan Novotný
Sidra Noah
Knižní klub

I díky loňskému vietamskému skandálu hojně sledovanou Cenu Knižního klubu letos obdržel staroměstský pražský spisovatel David Jan Novotný, který mimo jiné učí i žánr povídka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je rovněž televizním a filmovým dramaturgem. Popravdě, ani jedno mu moc nejde. Částečně se to odráží i v téhle knížce o povodních a holocaustu, jež by si zasloužila víc než jen lehce humoristický přístup, který má dýdžej, jak se mu mezi studenty a studentkami přezdívá, tak rád na Woody Allenovi nebo Roaldu Dahlovi. A zasloužila by si i lepší dramaturgii, aby se děj nezačal postupně drolit a rozpadat. Přesto letos porota vybrala lépe než loni – číst se to dá.

Hitomi Kanehara
Autofikce
Přeložil Jan Levora.
Argo

Před tím než sáhnete po knize této mladé japonské autorky, je užitečné odbourat některá klišé, jež provázejí současnou literaturu země, kde pořád vychází slunce. To jest, že jsou mladí Japonci a mladé Japonky ponořeni v hlasité, barevné a blikající kyberkultuře a jen tak přežívají uprostřed temných, nebezpečných velkoměst. Odbourat, aby vás v jiné podobě mohla překvapit. Spisovatelka sama odmítá zevšeobecňování svých textů, je v nich jen sama za sebe, nestojí za ní žádné zástupy. Možná i proto je její čtvrtá kniha tak osobní, jak napovídá už její výchozí situace – mladá spisovatelka je požádána nakladatelstvím, aby napsala knihu o svém vlastním životě.

Amos Oz
Černá skříňka
Přeložila Jiřina Šedinová.
Paseka

Když chci něco prožít znova, mám vzpomínky. Myslím, že vzpomínky jsou náš největší poklad, i ty špatné. Když si po letech vzpomenete na neopětovanou lásku, už nebolí a je z ní drahocenná část vašeho života. Jenom někdy musíte hrabat ve sklepeních své paměti a někdy vůbec nenajdete, co hledáte, i když víte, že to tam je, prohlásil loni v rozhovoru pro Salon izraelský spisovatel Amos Oz. Vzpomínky hrají hlavní roli i v jeho slavném románu Černá skříňka, ve kterém sociolog a jeho bývalá žena s odstupem sedmi let hledají příčiny rozpadu svého manželství. Nenápadně se tu projevuje i Ozova tendence portrétovat současný Izrael, včetně stále přítomných náboženských otázek bez odpovědí.

Petr A. Bílek, Lenka Činátlová (eds.)
Tesilová kavalérie
Pistorius&Olšanská

V knize s podtitulem Popkulturní obrazy normalizace se mimo jiné píše: Skutečná kreativita se (za normalizace) projevuje ve schopnosti recyklovat materiály již použité – špejle od nanuků, staniol z cukrovinek, pohlednice, celuloidové fólie ze starých rentgenů, korunky od láhvového piva. Vznikají tak až jakési dadaistické koláže – lampička vyrobená z misky, květináče, nástavce na mixér a růže a to vše v zářivě plastovém provedení… Až z toho člověka bere nostalgie a má chuť si doma vyrobit něco obdobného, vyfotit to mobilem a vystavit na Facebook.