Flannery O’Connor
Dobrého člověka těžko najdeš
Přeložili Marcel Arbeit ad.
Argo

obálka Flannery O’Connor: Dobrého člověka těžko najdeš

FOTO: Archív nakladatelství Argo

Přestože je autorka jednou z nejvýznamnějších spisovatelek amerického Jihu, českým čtenářům se úplné vydání její první a určující povídkové sbírky dostává do rukou poprvé. O’Connor (1925–1964) je výjimečná smyslem pro ironii a grotesku, obojí však u ní funguje ve prospěch imaginace a přesvědčivosti příběhů. Titulní povídka svou neúprosnou logikou a brutálním černým humorem připomene thriller bratří Coenů Fargo, jenže film končil dobře. Pro milovníky neotřelých popisů a přirovnání alespoň jedna ukázka: Když stála zpříma, byla malá a její tvary připomínaly pohřební urnu.

Kazuo Ishiguro
Nokturna. Pět příběhů o hudbě a soumraku
Přeložil Ladislav Nagy.
Plus

obálka Kazuo Ishiguro: Nokturna

FOTO: Archív nakladatelství Plus

Literatury velkých národů jsou permanentně zásobovány a osvěžovány tvorbou imigrantů z celého světa. Romány britského prozaika japonského původu Kazuo Ishigury (1954) již v češtině vyšly, jeho povídková tvorba je představována poprvé. Hudba hraje ve všech pěti příbězích důležitou roli (hrdinové jsou nejen hudebníci, ale i posluchači), ne však jako prvek posunující téma k pointě. Její literární energie se projevuje v náladách, v pocitech, v emocích. Jména hrdinů a jejich životní osudy možná zapomenete, ale tu hudbu si budete pamatovat mnohem déle.

Ivan Hlas
Za barevným sklem
Maťa

obálka Ivan Hlas: Za barevným sklem

FOTO: Archív nakladatelství Maťa

Snad v každé Hlasově písničce je příběh. Odkud? Hlas toho na sebe ve své knižní prvotině prozrazuje hodně. Vypráví o dětství a dospívání na Kopci, tedy na dnes už do historie odvanuté pražské Hanspaulce. Ta současná se s tou minulou, kdy v hospodě U Tyšerů a v domech kolem vyrostla jedna silná generace postosmašedesátnických bigbíťáků, postupně, leč nekompromisně rozloučila a stala se rezidenční čtvrtí. Kluky s kytarou tu nepotkáte, odstěhovali se podobně jako Hlas. Muzikantovo vyprávění voní třešněmi a magnóliemi, vlají v něm letní dívčí šaty i vlasy a Miláčku, vrať se, sjedem to znova je v něm ještě vzdálenou budoucností.

Vzpomínky a zapomínání
NFA a společnost 12 opic

obálka Vzpomínky a zapomínání

FOTO: Archív nakladatelství NFA

DVD Vzpomínky a zapomínání, které vydal Národní filmový archív, přináší tři filmy, jejichž spojujícím motivem je téma holocaustu. Jinak se ale filmy liší – formou (najdeme zde animovaný snímek, hraný film i dokument), časovou osou (nejstarší a nejmladší titul dělí čtyřicet let) i původem (dva vznikly v Polsku, jeden v České republice).
Tři různé pohledy na dějinné téma (doplněné navíc obsáhlou dokumentací) tak mají spíše povahu historického pramenu než sběratelské edice. Apel (1971) je animovaná groteska o vykonávání nesmyslných povelů, jejichž neuposlechnutí se tvrdě trestá. Pasažérka (1963) představuje hranou sondu o poválečném setkání dozorkyně a vězeňkyně z koncentračního tábora. Oba polské snímky doplňuje studentský film dokumentaristky Lucie Králové Zlopověstné dítě (2003), který představuje mladého muže s netradičním koníčkem – mapování vyhlazovacích táborů v Polsku. V dokumentu jsou navíc použity záběry z filmu Pasažérka, což celou kolekci ještě více propojuje. Mimochodem, komentář k Zlopověstnému dítěti namluvil herec Eduard Linkers, první výrazný představitel SS-manů v československém filmu.