Vratislav Effenberger
Básně 2

Torst

obálka Vratislav Effenberger: Básně 2

FOTO: Archív nakladatelství Torst

Nad druhým svazkem Effenbergerových básní může optimista zvolat: Pozdě, ale přece!, zatímco pesimista podotkne: Přece, ale pozdě. Obrovské, ale čtenářské obci neznámé autorovo básnické dílo je tedy kompletně přístupné, jenže žijeme v době, kterou Effenberger předpověděl na začátku jedné básně z knihy Problém skladby: Jednou se to bude otvírat jednou se někdo zeptá / je tu někdo / jednou se přijede jako by se vždycky mělo přijíždět / zvednout kámen nic žádný nápis. Základem více než tisícistránkového souborného vydání je šest autorem uspořádaných strojopisných knih (1955–1986), dále pak básně nezařazené a varianty, bibliografie, texty k autorově poezii (M. Nápravník, P. Král, J. Gabriel, F. Dryje, B. Solařík, S. Dvorský) a ediční poznámka.

Bjarte Breiteig
Fantomové bolesti
Přeložili studenti nordistiky FF MU Brno.
Doplněk

obálka Bjarte Breiteig: Fantomové bolesti

FOTO: Archív nakladatelství Doplněk

Norská literatura je v Evropě jedna z menších, ale český čtenář si bohudíky nemusí stěžovat, že by byla opomíjena. Je to zásluhou mj. i nakladatelství Doplněk, které v Edici Současná evropská próza vydalo téměř desítku „norských“ knih. Debut Bjarte Breiteiga (1974), patnáct krátkých povídek, není žádná veselá četba. Název knihy je úplně přesný popis pocitu, který přeneseně v nějaké intenzitě zažívají postavy příběhů, bolesti neexistující (amputované části) lidského těla. Kdo něco ztratil, myslí si, že ví, co mu chybí. Kdo nikdy nic neměl, nemusí si myslet nic. Chybí mu všechno. V roce 2006 u nás vyšla s podobným názvem, Fantomová bolest, kniha holandského spisovatele Arnona Grunberga.

Steven Galloway
Sarajevský cellista
Přeložila Markéta Jansová.
Kniha Zlín

obálka Steven Galloway: Sarajevský cellista

FOTO: Archív nakladatelství Kniha Zlín

Krátce po začátku obléhání bosenského Sarajeva v roce 1992 přišlo při minometném útoku o život 22 lidí. Stáli frontu na chleba. Následujících 22 dnů hrál každý den ve stejnou dobu na stejném místě sarajevský cellista Vedran Smailovič Albinoniho Adagio g moll. Kanadský spisovatel Steven Galloway (1975) napsal na motivy sarajevské tragédie a této její symbolické epizody svůj třetí román. Sled příběhů z obléhaného města je vyprávěním o úporné snaze nepodlehnout válečné demoralizaci. O tom, co se tam dělo. O lidech, kteří si uvědomovali, že se nesmějí nechat ovládnout strachem ani nenávistí, pokud chtějí, aby jejich domov, město Sarajevo, nezemřel.

Anna Gavalda
Báječný únik
Přeložila Dana Melanová.
Mladá fronta

obálka Anna Gavalda: Báječný únik

FOTO: Archív nakladatelství Mladá fronta

Útlá novela jedné z nejpopulárnějších současných francouzských autorek (nakladatelství Mladá fronta chrlí jednu její knihu za druhou). Garance, třicítka, Pařížanka, která je pořád ještě trochu na konci puberty nebo snad ještě tak na vysoké škole a myslí si, že svět je báječné místo, stále rozjetá, trochu jak ze Sexu ve městě, vypráví o jednom dni, kdy se sejde se svými třemi sourozenci. Letní trip jako vyšitý z pohádek o hrách na kdysi, vyvolávání někdejší dětské bezstarostnosti. Únik od strýců, tet, ordinérní manželky staršího brášky, společné vzpomínky… Ale když poslouchá na konci cesty, než ji brácha vysadí před domem, Cohenovo Alelujá, docvakne jí to: Je po výletu.

 

André Breton
Otevřte, to jsem já
Přeložil Petr Král.
Sdružení Analogonu

obálka André Breton: Otevřte, to jsem já

FOTO: Archív Sdružení Analogonu

Kovářova kobyla chodí bosa a zásadnímu představiteli surrealismu dosud nevyšel výbor z poezie v češtině. Umělecký směr, který je u nás skloňován mnohem častěji než směry jiné, i když málokdo je schopen uspokojivě vysvětlit, co je jeho cílem, tu má silné zázemí, nějakým způsobem ovlivnil důležitou část české výtvarné a literární scény posledních 80 let. André Bretonovi „uškodilo“ pasování na teoretika surrealismu. Byl však bezesporu „magnetickým polem“ (název automatického textu, který napsal společně se P. Soupaultem), jež výrazně přitahovalo, ale i odpuzovalo ostatní avantgardní umělce. Petr Král vybral a přeložil autorovy básně, opatřil je poznámkami a výbor doplnil studií. Nikdy oblaka vždycky zámlka / Nikdy svoboda leda pro svobodu (Zastavené vyšetřování, 1932). Přemýšlejte o tom!

Josef Janda
Dohořívající filozof

Dybbuk

obálka Josef Janda: Dohořívající filozof

FOTO: Archív nakladatelství Dybbuk

Jo abych nezapomněl / do rakve mi dejte samopal a baterku / Já se totiž potmě bojím, píše v básni Býti básníkem Josef Janda, člen Surrealistické skupiny. Surrealismus je něco nad, pod, před, za nebo vedle realismu, to víme už od základní školy. Ale když si přečtete autorovu báseň Je to divný, tak budete znejistěni. Fakt je všechno divný / Už dlouho / Je to divný / I já jsem někdy divnej / Neumím to přesnějc vyjádřit / Ale stejně je to divný. Buď se něco stalo s realismem nebo se surrealismem. Protože svět je „divnej“, to se nám nezdá.