Hlavní obsah

Zavíráme! (Z pohledu konzervativce)

Právo, Zdenko Pavelka, SALON

"Již dlouhou dobu jsem přesvědčen, že my, lidé na Západě, žijeme téměř na konci věku, který začal zhruba před pěti sty lety," otevírá americký historik maďarského původu John Lukacs (1924) svůj esej Na konci věku (přeložil Luděk Bednář, Academia 2010), který i on sám evidentně považuje za závěrečné slovo svého celoživotního uvažovaní o dějinách a lidech.

Článek

Čtenářsky nejvděčnější a také nejhutnější první kapitola, která dala název celé knížce, vychází z brilantní historické, sociologické a politologické analýzy. Lukacs popisuje vývoj euroamerické civilizace a její směřování úsporně, věcně, jako by střílel šestiranným koltem: Buržoazní věk byl epochou státu, peněz, průmyslu, měst, soukromí, rodiny, vzdělání, knihy, reprezentace, vědy a vývoje historického vědomí. Kromě posledních dvou už všechny tyto prvořadé instituce rychle mizí a upadají.

A další výstřely: …na konci 20. století samotný pojem „střední třída“ ztratil velkou část významu (ne-li všechen) kvůli svému obrovskému rozšíření… „Střední třída“ přestala být stejně jako „moderní“ rozumně zdůvodnitelnou kategorií.

…nárůst zločinnosti – jeden z projevů nového druhu feudalismu.

…výdaje na reklamu a přepravu zboží jsou dnes vyšší (a zaměstnávají více lidí) než na jeho výrobu… produkce spotřeby se stala důležitější než výroba zboží.

…drancovníci se dnes nazývají developeři a mnoha miliónům lidí, kteří mění bydliště stejně často jako automobily či partnery, se říká „majitelé domů či bytů“, což je dalším důkazem současné deformace jazyka. Ta je příčinou i následkem dnešního rozpadu komunikace.

A možná nejcitlivějším ukazatelem dosvědčujícím ztrátu dechu a rozklad jedné civilizace, je v Lukacsově argumentaci všeobecná infantilizace v protikladu ke komplikující se společenské struktuře: Inflace „vzdělání“ má hodně společného s úpadkem sečtělosti (a se zmírněním nároků v učebních osnovách škol). To je dalším znakem konce novověku, který byl také epochou knihy…

Právě američtí konzervativci jsou jedněmi z největších zastánců „pokroku“. Jejich názory na současnost a budoucnost jsou nejen krátkozraké, ale ještě k tomu hýří optimismem, což je spíše slabomyslné než prostoduché…

…myšlení dětí je také stále složitější. A to v době, kdy se zároveň projevy chování u rostoucího počtu lidí včetně současných amerických prezidentů vyznačují nezralou dětinskostí, nedostatkem dospělosti.

Všechny tyhle Lukacsovy glosy vypadají jako levičácké úvahy z amerických univerzitních kampusů. K nikomu na akademické půdě ale nemá Lukacs asi dál než právě k tzv. americkým marxistům. Je přesvědčeným antideterministou, antimarxistou, antidarwinistou (ale také antikreacionistou!), antifreudiánem, antieinsteinovcem, zato vyznavačem Heisenbergova principu neurčitosti. On sám se považuje za hluboce věřícího člověka. Ducha nadřazuje hmotě a člověka staví do středu vesmíru. Vesmír je podle něj pouze naším vesmírem, protože námi poznávaným.

Aniž bych musel akceptovat Lukacsův světonázor, jako téměř typickému českému agnostikovi je mi jeho uvažování o stavu světa překvapivě blízké (a on se cítí natolik ve svém východisku bezpečně, že to výslovně předpokládá).

Základem Lukacsova pohledu je totiž důsledný historismus. Upozorňuje na to, že jeden z klíčových problémů reflexe společnosti spočívá v neschopnosti nahlédnout vývoj. Podobně jako se generálové připravují vždy na minulé války, současní historici podle něj většinou vycházejí z pojetí dějin 19. století, a jejich výklady tak neodpovídají změněným strukturám společnosti, natož posunu vědomí. A nejde samozřejmě jen o historiky. Vybaven Lukacsovým pohledem může nezaujatý pozorovatel každé české předvolební strašení hrozícím návratem komunistů k moci chápat jako groteskní šamanské křepčení nad minulostí, v němž se beznadějně ztratí každá snaha rozumně promýšlet budoucnost.

Ale řečeno s Douglasem Adamsem, autorem Stopařova průvodce galaxií: Nepropadejte panice! Protože John Lukacs nepíše o konci světa – jen o konci jedné epochy.

Reklama

Související témata:

Související články

Jakub Šofar: Konec konců

Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) si usmysleli, že napodobí Velký třesk, díky němuž vznikl před 13,7 miliardami let vesmír. Zkusili to 30....

Výběr článků

Načítám