Co pro vás znamená to dobýváme veřejný prostor?

Lenka: My jsme to vymysleli jako motto letošního ročníku podzimního Normálního festivalu. Přijde nám, že s nadsázkou a hravě shrnuje, o co se už spoustu let snažíme – dostat lidi s mentálním hendikepem do veřejného prostoru, kde stále ještě chybějí. Když už se o nich píše, je to o nich, ale bez nich.
Josef: A my jsme se to rozhodli změnit.

Proč jste projekt naroubovali na letošní volby?

Linda: Byla to souhra okolností – můj nástup do Inventury a napjaté předvolební období. V lednu jsme společně začali hledat téma dokumentárního filmu, dala jsem svým studentům a studentkám za domácí úkol nějaké navrhnout.
Josef: Volby z toho vyplynuly jako aktuální záležitost.
Linda: I když třeba Aleš, který tak proslul touhou dozvědět se, zda má Paroubek rád Harryho Pottera, chtěl původně točit o vesmíru, někdo jiný zase o Rumunsku.

Z mítinků...

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Není trochu paradoxní, že veřejný prostor dobývají podceňovaní lidé s mentálním hendikepem úspěšněji než ti bez něj?

Lenka: My říkáme lidi bez zjevného hendikepu (smích). Jeden můj student na Fakultě sociálních věd mi tvrdil, že ti co ve veřejném prostoru nejsou, tam ani nechtějí být. To je hloupost. Spíše nemají možnost, nebo ji nevidí. Někdo s tím dobýváním začít musí, tak proč ne my.

Vaše videa vzbudila na internetu veliký ohlas, pronikli jste do médií. Diskuse pod články ale napovídají, že stereotypy, proti kterým bojujete, jsou v naší společnosti zakořeněny poměrně silně.

Josef: Často si o nás myslí, že jsme jako malé děti. Ale spousta lidí taky píše, jak jsme skvělí, že jsme je překvapili, nejsou tam jen negativní reakce. Na jedné diskusi sice někdo napsal Pryč s nimi, ale hned mu to tam někdo jiný vyvracel.
Linda: Neberu tyhle debaty příliš vážně. Pod článkem o Obamovi zase bude Pryč s černochy. Teď jsem si přečetla, že se jako filmařka snažím prací s hendikepovanými zviditelnit. To je nesmysl. Vždyť já protestuju, i když se někde objeví, že jde o„projekt Lindy Jablonské“!
Lenka: Ti chytřejší si myslí, že je zneužíváme neúmyslně. Někdo to dokonce považuje celé za recesi a myslí si, že hendikepované hrají nějací herci. Pak je zase někdo nazval našimi chráněnci. Ale ono v davu na mítinku je to spíše naopak.
Linda: Na začátku jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. A i pro spoustu lidí jde o první setkání s podobným hendikepem, možná proto ty reakce. Což je ale jen další důvod, proč v tom pokračovat.

Z mítinků...

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Měla jste vy, Lindo, taky na začátku pod kůží nějaké stereotypy?

Linda: Měla jsem obavy, jak bude fungovat jejich práce v týmu. Zda dokážou spolupracovat. Osobně jsem měla zkušenost s workshopy s náctiletými studenty, co se pak u natáčení hádali jak psi, což bylo dost na obtíž. Naštěstí se ukázalo, že mé obavy byly zbytečné.
Lenka: Na tvůrčích činnostech lidí s mentálním hendikepem se podílím už řadu let a stejně jsem byla nesvá, když přišla Linda s tím, že jim dáme do ruky kamery a mikrofony. Bála jsem se, že výstupy budou nepoužitelné. Dneska vidíme, že my ostatní jsme na place v podstatě zbyteční. Kamerou zachycují, co je potřeba, a i celkem dobře komponují obraz. Samozřejmostí je, že si sami vymýšlejí i otázky, což nám taky nikdo nechce věřit.
Josef: Vždy před výjezdem jsme si povídali o těch stranách, co kdo kdy kde slyšel nebo četl, kolik asi dostanou hlasů, jaké mají ideje. Taky si pouštíme různá videa na internetu. A otázky si buď připravíme dopředu, nebo nás napadají až na místě. Třeba pak bylo dobrý, jak se Patrik jako Rom ptal Vandase, šéfa Dělnické strany, na romskou otázku.
Lenka: Určitě je to velký rozdíl, než kdybych se šla ptát já. Sám Vandas se pak pokusil z našich kluků udělat své příznivce, naštěstí se ohradili. Ale možná rozmanitější než reakce politiků je ta ostatních lidí.
Josef: Komunističtí příznivci nás dokonce napadli. Přišli jsme pozdě, tak byli už dost opilí.

Z mítinků...

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Funguje na politiky kamera?

Linda: Třeba když dělali kluci rozhovor s Bémem a já pak detailně zkoumala ten natočený materiál, měla jsem dojem, že si ani nevšiml, že je něco jinak. Otočil se, uviděl kameru a spustil: „ODS je jedinou stranou, která vám dá... a tak dále...“
Josef: Jako kolovrátek.

Ptáte se i na to, co politici udělají pro lidi s mentálním hendikepem...

Linda: To si kluci vymysleli, myslím, fakt dobrou otázku.
Josef: Stejně mi ale přišlo, že odpovídají všichni stejně.