Haruki Murakami
O čem mluvím, když mluvím o běhání
Přeložil Tomáš Jurkovič.
Odeon

obálka Haruki Murakami: O čem mluvím, když mluvím o běhání

FOTO: Archív nakladatelství Odeon

Ve své nové knize hledá japonský bestsellerista spojnice mezi životem, tvorbou a joggingem a daří se mu to tak, jako se člověku daří nacházet průsečíky mezi třemi náhodně zvolenými množinami. Podle autora doslovu Veselina Vačkova jde o zvláštní dílo napsané zvláštním člověkem. Je snadné se v něm ztratit, nebo ztratit o něj zájem. Chce soustředění a výdrž, jakou mají běžci. Podle něj je kniha určená třem typům lidí: Murakamiho fanouškům, těm, co se touží stát spisovateli, a běžcům na dlouhou trať. Pokud patříte aspoň do jedné kategorie, knihu si pořiďte. Odmění vás věty typu: Myšlenky, které se mi při běhání honí hlavou, připomínají mraky na obloze.

Philip Roth
Vzala jsem si komunistu
Přeložila Jana Hejná.
Mladá fronta

obálka Philip Roth: Vzala jsem si komunistu

FOTO: Archív nakladatelství Mladá fronta

K padesátým letům a mccarthyovskému honu na zdánlivé čarodějnice se v románu z roku 1998 vrací americký spisovatel Philip Roth. Vzala jsem si komunistu přináší příběh Iry Ringolda, který ve třicátých letech, v mladickém věku, kopal příkopy v Newarku, aby se o desetiletí později stal velkou hvězdou rozhlasové éry a aby ho o dalších deset let později zničil tenkrát tak populární senátor McCarthy. Možná stejně jako nové médium jménem televize zničilo onen rozhlas. Kniha je vedle Americké idyly (1997, česky 2005) a Lidské skvrny (2000, česky 2005) součástí trilogie, v níž Roth rozvíjí téma veřejného pranýřování, byť jsou jejich příběhy zasazeny do různých období.

Jan Svěrák
Kuky se vrací

Mladá fronta

obálka Jan Svěrák: Kuky se vrací

FOTO: Archív nakladatelství Mladá fronta

V dětské fantazii šestiletého Ondry se rodí lesní příběh plyšové hračky jménem Kuky, kterou mu maminka vyhodila do popelnice, protože se z něj sypala dřevitá vlna, jež nedělá dobře Ondrovu astmatu. Kuky se vrací je knižní prvotinou režiséra Jana Svěráka, který zkouší nepřepadnout do propasti jménem trapno ekologické agitky. A také v psané podobě uplatnit své jinak výlučně filmové vidění, které v kombinaci s přírodou zatím ponejvíce fungovalo v jeho polozapomenutém (škoda toho!) snímku Akumulátor I. Doplnit Svěrákův text si dal za cíl výtvarník Jakub Dvorský. Oba stojí i za filmem Kuky se vrací, který bude soutěžit na nadcházejícím karlovarském festivalu.

Tatjana Gromača
Černoch
Přeložil Jiří Hrabal.
Periplum

obálka Tatjana Gromača: Černoch

FOTO: Archív nakladatelství Periplum

Současná chorvatská básnířka, spisovatelka a novinářka (narozena 1971) zvolila pro popis svého dospívání v rozpadající se Jugoslávii, potácející se v pro nás nepochopitelných válkách uprostřed jinak klidné Evropy, fragmentární román. Ve 138 zlomcích – některé z nich nemají ani deset řádek – je schováno tolik absurdní reality, že by Beckett nebo Ionescso autorce jistě vzdali hold. Slovo černoch není rasové vymezení, ale metafora pro jinakost. Čtěte: Vylekala jsem se. Spatřila jsem matku, jak leží před autobusem. Ostatní lidé se tlačili, aby se dostali do autobusu co nejdřív, a ji povalili na zem. Všichni si nastoupili a posadili se na svá sedadla, jen moje matka zůstala ležet před ním, i s taškou plnou sendvičů a džusů.