To ale znamená, že na otázku Co brání tomu, aby se tento princip uplatňoval skutečně univerzálně? je jednoduchá odpověď: maximalizovat množství toho, co by se dalo pokládat za chorobu. To by nebylo tak obtížné, protože by stačilo pečlivě prozkoumat, jak se to či ono chorobou stává. Tak například závislost na počítačových hrách, jež se zprvu jeví jako potrhlost, je nemocí od chvíle, kdy začnou vznikat specializovaná pracoviště zabývající se její léčbou.

Ano, ne vždy je to takto jednoduché: například workoholismus je také forma značné potrhlosti, avšak pokud by byl obecně uznán za nemoc, mohlo by to mít neblahé společenské následky. Jednak by bylo třeba přiznat, že jde o nemoc nějak užitečnou (což popírá definici nemoci), jednak by to byl nebezpečný precedent, pokud by toto onemocnění automaticky znamenalo pracovní neschopnost (což by byl bizarní rozpor). Naproti tomu taková filatelie je cosi jako běžná rýma a nevyžaduje ani ambulantní léčbu: buď sama odezní, anebo nebrání v normálním životě.

Avšak jsou tu i případy jiné, a to velmi hraniční. Například čtenářská vášeň. Trpí jí menšina, ale nelze ji podceňovat, tím spíše, že vykazuje všechny znaky těžké závislosti, včetně abstinenčních syndromů. Pacient je bledý, nesoustředěný, často i vrávorá a tento stav může vést až k různým fixním idejím a bludům, což je následek strádání z nedostatku (má-li k dispozici pouze omezený výběr knih). Takto se může závislost na knihách stát vážným společenským problémem: vede ke kverulantství – viz protesty proti omezování dotací na kulturní časopisy, stížnosti ohledně ztotožňování knih se zbožím a podobně.

Jak řečeno: receptem je lékařská věda. Uznejme, že čtenářská vášeň je nemoc, a pokusme se navrhnout její terapii, aniž by tím utrpěla ekonomika. Nic snazšího: stát může snížit daňovou sazbu na knihy, avšak pacient zaplatí nějakých třicet korun za každou účtenku z knihkupectví jako lékařský poplatek. Co na jedné straně ubude, přibude na straně druhé, přitom však bude mít tato transakce značný sociální efekt: i čtenář knih bude res pektován jako plnoprávný člen společnosti. Sice je trochu nemocný, ale léčí se, přijímá spoluúčast a dbá všech pokynů ošetřujícího personálu.

Jediné, do čeho bude třeba trochu investovat, je změna názvu: bude totiž třeba označit všechna knihkupectví zdaleka viditelným nápisem: Centrum léčení závislosti na knihách.

A o ty, kdo už nemají sílu dojít k nejbližší ordinaci, se mohou starat streetworkeři s kufříkem, obsahujícím vybraná díla klasiků v paperbackovém vydání.