Objemný špalek s názvem Invaze obsahuje devět povídek z vrcholného Lemova tvůrčího období, nenáležející do žádného z cyklů. Doplněny jsou u nás dosud nevydaným esejem Můj život, který autor napsal v roce 1983. Milovníci sci-fi se tedy mají na co těšit. Já bohužel milovníkem sci-fi nejsem.

Říkal jsem v redakci, aby tu knihu nedávali recenzovat mně, ale jako když lebkouny na plazmatickou antiplochu hází. Zkázy civilizací, konstrukce zaumných strojů, fantaskní zbraně, to je veteš, kterou když odházíte laserovými DXCQ-57-19-W widlemi, zbude pitomoučký příběh jak z knížek lidového čtení nebo starých c. a k. vojenských kalendářů.

Nejnudnější bývá pseudovědecké hauzírování s matematikou. Profesor se zkarikovanými rysy Alberta Einsteina propočítá rovnici, pomocí níž se dá pohybovat napříč třetí mocninou času v logaritmizovaném minusprostoru.

Kultovního Červeného trpaslíka jsem vydržel v televizi tři minuty. Ošklivý chlap s nesmyslně hranatou hlavou, oblečený do skafandru, žvástá banality, ovšem prošpikované názvy planet ve vymyšlených galaxiích. Doufal jsem, že třeba polský klasik bude lepší. Nebyl.

Přihodilo se to nedávno – takřka v těchto dnech. Dva obyvatelé Aldebaranu z rasy bytostí myslících, která bude objevena roku 2865 a zařazena Nejrearchem, tím Linném XXX. století, k podtypu čeledi Coelestiacae v řádu Megalopterygia – jedním slovem, dva představitelé druhu Megalopteryx ambigua Flirx, vyslaní Syncitiálním shromážděním Aldebaranu (nazývaným jinak také Nejvyšší souručenství), aby prozkoumali možnosti kolonizace planet v oblasti VI Částečného obvodového zředění (ČOZ), dorazili napřed do blízkosti Jupitera, kde posbírali vzorky jeho andrometakulastrů, a když zjistili, že jsou použitelné jako krmivo pro jejich Telepatika (viz níže), rozhodli, že prozkoumají i třetí planetku Soustavy, mrňavé tělísko obíhající po fádní kruhové dráze kolem Ústřední hvězdy. Herdek, co to je?

Poctivě se na rozdíl od některých kritiků přiznám, že jsem recenzovanou knihu nedočetl. Nakopnul jsem ji, až přeletěla na druhou stranu vagónu metra. Mladík, u něhož přistála, měl naštěstí tolik soudnosti, že se mi ji nesnažil vrátit, a po chvíli rozpaků si dal Invazi do batůžku. Celý brunátný jsem z aktovky vyndal noviny, abych se za nimi ukryl před pátravými zraky cestujících. Stálo tam, že jakýsi ruský matematik žijící v garsonce, kde má jen stůl, stoličku, matraci a mračno švábů, vyřešil Poincarého domněnku. Ta se vyjadřuje o charakterizaci trojrozměrného povrchu čtyřrozměrné koule mezi třídimenzionálními varietami. Tvrdí, že každá uzavřená třírozměrná varieta, na které můžeme každou uzavřenou křivku převést na bod, je právě tímto povrchem čtyřrozměrné koule. Jo!

Stanisław Lem
Invaze

Přeložili František Jungwirth, Jaroslav Simonides a Pavel Weigel.
Plus 2010

obálka Stanisław Lem: Invaze

FOTO: Archív nakladatelství Albatros Plus