Hlavní obsah

Výběr Salonu: Hochgatterer, Blas de Roblès, Sant’Anna, Folman, Polonsky a Bennet

Právo, SALON

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rozmašírovaná hlava, dva magické romány, dokumentární válečný komiks a úsměvná novelka o jedné význačné čtenářce

Článek

Paulus Hochgatterer

Paulus Hochgatterer Sladkost života

Paulus Hochgatterer Sladkost života Přeložil Tomáš Dimter.

Host

Brutální vražda (rozmašírovaná hlava) všeobecně oblíbeného usedlíka otřese ztuchlým maloměstem. Očima suchopárné postavy vyšetřovatele (málo přátel, rozvedený, rozhárané mezilidské vztahy) nakukujeme do svérázného a zneklidňujícího panoptika, kde se bohužel nevyskytuje ani jeden zahradník, a tak vypadá zaručeně podezřele úplně každý včetně samotného detektiva. Exkurze do maloměstských podivností střídá Hochgatterer s náhledy do mysli psychopatického vraha a připomíná ono staré známé otřepané, že lidé nosí masky, aby zakryli problémy s vlastní identitou. Za román autor obdržel prestižní Deutscher Krimi Preis a Literární cenu Evropské unie.

J.-M. Blas de Roblès

J.-M. Blas de Roblès Tam, kde jsou tygři domovem

J.-M. Blas de Roblès Tam, kde jsou tygři domovem Přeložil Ladislav Václavík.

Host

Německý mnich z období baroka, vědec-novinář uprostřed severovýchodní Brazílie, jedna žena v náruči a druhá v nebezpečí, problémový potomek i opravdový hrdina na vozíku. A k tomu všemu nekalé politikaření či touha po nalezení smyslu života. Na téměř sedmi stech stránkách se neustále střetává minulost se současností.

Vzniká dimenze, která silně připomíná karikaturu Márquezových románů. Spisovatel se stává průvodcem v magickém světě, kde se postavy prolínají a čtenář nepřestává hledat hranice mezi realitou a fikcí. A stejně jako tajemný jezuita dokáže autor obsáhnout veškeré vědění v jediné větě.

Sérgio Sant’Anna

Sérgio Sant’Anna Noční let

Sérgio Sant’Anna Noční let Přeložily Lada Weisová a Pavla Lidmilová.

Dybbuk

Přestože Brazílie patří k nejlidnatějším státům světa, o její literatuře toho víme pramálo. Takže každý další spisovatel je srdečně vítán. Na sedmi povídkách ironického experimentátora Sérgia Sant’Anny si můžete vyzkoušet, zda se podle vás ona obecná nálepka magického realismu, kterou jsou jaksi automaticky polepena díla všech jihoamerických i některých karibských autorů, dá použít i v tomto případě. Možná pak dojdete k tomu, že dnes už ani nevíme, co je to přesně realismus a co to je přesně magický. Zvláště když všechny původní nálepky jsou přelepené tou globalizační. Ostatně, nikdo tím nic nezkazí. A tento brazilský spisovatel je světovým autorem.

Ari Folman, David Polonsky

Ari Folman, David Polonsky Valčík s Bašírem

Ari Folman, David Polonsky Valčík s Bašírem Přeložil Viktor Janiš.

BB art

Dokumentarista Ari Folman se jako voják izraelské armády účastnil bojů v Bejrútu v roce 1982. Po válce si ale zpětně jeho paměť některé z pasáží válečného „dobrodružství“ odmítala vybavit. Po dvaceti letech se vydal zpět po vlastních stopách, aby bílá místa očernil. Výsledkem je film a také grafický román Valčík s Bašírem. A obě formy končí stejně, po malovaných obrázcích přichází reálné fotografie z místa konfliktu, které nedonutí knihu odložit a obrazovku s filmem zhasnout. Naopak, čistě statisticky, většina diváků a divaček hned běží k nejbližší encyklopedii a zkoumá, cože se to na začátku osmdesátých let v Libanonu stalo. I díky tomu je Valčík s Bašírem jedním z velkých válečných svědectví posledních let.

Alan Bennet

Alan Bennet Neobyčejný čtenář

Alan Bennet Neobyčejný čtenář Přeložila Markéta Hofmeisterová.

Dybbuk

Úsměvná novela (nakladatelství na obálku použilo označení absurdní) o britské královně, která díky zaběhnutým psům v zahradách windsorského zámku objeví dodávku pojízdné knihovny, a přestože neměla nikdy žádného koníčka, vznese nevinný, ale základní dotaz, jenž ji promění ve vášnivou čtenářku: „Je možné si vypůjčit knihu? Když nemáme průkaz?“ Čtení změní její názory téměř ve všech oblastech k hrůze nejen nejbližšího okolí, ale i politických špiček státu. Britský spisovatel, dramatik a herec Alan Bennett (1934), který odmítl Řád britského impéria i povýšení do šlechtického stavu, naplnil text množstvím literárních a kulturních odkazů. Vznikl tak jeden z nejhezčích a nejpovedenějších chvalozpěvů na čtenáře a čtení.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám