Mluví se o vás jako o „autorovi amerického Jihu“. Co za tímto pojmem vidíte vy sám?

Mám to spojeno s tématy venkova, přírody… Jih je pořád ještě méně urbanisticky zasažen než Sever. A vzhledem k historii tohoto regionu se nutně v literatuře problematizují témata jako rasismus. Stylově je pak víc květnatá, méně svázaná. Ale jde samozřejmě o velkou generalizaci.

Narazil jste na květnatost. Jak velký vliv má na tvorbu z amerického Jihu latinskoamerický magický realismus?

Zcela zřetelný. V mém konkrétním případě bych ale možná nemluvil přímo o magickém realismu, to bych se trochu neskromně přiřazoval k mistrům typu Márqueze. Spíš se hlásím k tradici ústně šířených příběhů, pohádek, legend.

Jak moc se v distinkci mezi literaturou amerického Jihu a Severu odrážejí rozdíly v každodennosti?

Kulturní rozdíl mezi Severem a Jihem USA se každým dnem zmenšuje, hlavně působením masových médií, a z kdysi chudých jižních oblastí se stávají ty nejvíc prosperující, i tady se tedy tradiční rozdíly stírají. Ovšem existují tři hluboce jižanské, ve všech významech toho spojení, země – Mississippi, Alabama, Georgia, které stále můžeme označit v kontextu celých Států za chudé. V literatuře to má za následek zvláštní propojení spirituality, jako možného úniku, a pragmatismu, sociálně tvrdého realismu, až naturalismu.

Vy jste mimo jiné autor mnoha žánrů. To není zcela běžné v současné literatuře.

Je to tím, že emoce, prožitky, myšlenky ke mně přicházejí zcela bez formy.
A já, abych je mohl předat dál, musím hledat tu správnou.
Takovou, která by mému záměru pomohla, nebo mu aspoň neublížila. Co se ke čtenářům dostane jako povídka, mohlo být na začátku tvůrčího procesu báseň. A naopak. Dlouho jsem se učil jednotlivým žánrům porozumět, ale i tak často neumím odhadnout ten správný hned na první pokus. Takže postupuji metodou pokus–omyl. Převládají omyly.

Učíte ještě tvůrčí psaní?

Už jsem toho nechal. Jsem na to starý. Myslím, že těch čtyřicet let úplně stačilo.

Ale moc mě bavila energie, s níž jsme se spolu s mými studenty a studentkami vrhali do nových projektů. I když jsme tušili, že na jejich konci čeká jen další zklamání. Jejich naivní optimismus mi moc pomáhal. Byli báječní.

Jste s nimi stále v kontaktu?

Ano, zatím jsem úplně nepřivykl moderním technologiím, takže si s mnoha píšeme dopisy. Z některých se stali uznávaní spisovatelé, někteří ovšem taky skončili ve vězení. I s těmi jsem ale dál ve spojení.

Snad to druhé nebylo vaším vlivem.

Snad ne.

Fred Chappell
Věci mimo nás

Přeložil Marcel Arbeit.
Argo 2009

obálka Fred Chappell: Věci mimo nás

FOTO: Archív nakladatelství Argo