O předávání zkušeností: Pedagogové jsou na škole od toho, aby dokázali vybrat dobré lidi. A vybíráte podle charakteru, víte. Protože stejně nevíte. A pak vybíráte podle toho, jestli jsou ti lidé ochotní pracovat. Protože nic není o talentu, všechno je o práci. Já si myslím, že geniální je naprosto každý člověk; jde o to, co se s tím provede.

O krásách v tragédii: Člověku je s filmem pana Kokeše příjemně a domyslí si, že na každého někde čeká jeho osobní tragédie. Já tedy neznám nikoho, jehož život by nebyl tragédií. Ale to ještě neznamená, že v té osobní tragédii nemůže být krásný, vznešený.

O nastupující generaci: V poslední době se na FAMU urodilo hodně skvělých dokumentaristů a byli by skvělí dál, kdyby se dostali do systému, který je nechá pracovat. Televize je rozmělní na kusy. V ČT bohužel nejsou vzdělaní dramaturgové. V 60. letech si každá tvůrčí skupina přizvala třeba Lustiga či Procházku, kteří se styděli podepsat pod nějakým hnusem. A sháněli si talentované lidi. Dnes dostávají mladé do rukou lidé třetí třídy, kteří jsou schopni neuvěřitelných vět.

O žravosti reklamního průmyslu: Doufejme, že nás ten reklamní průmysl nesežere. Slušný režisér nedělá reklamy. Stačí udělat pár takových zakázek a už i vaše vlastní filmy vypadají jako reklamy. Vůbec v nich nezáleží na pravdě, ale na vnějším kabátě. Čímž neříkám, že film nemůže být zábava, že tam nemají běhat málo oblečené holky, že se tam nesmí střílet – já se na to taky rád podívám! – ale s uměním to nemá obvykle nic společného, pokud ta zábava neobsahuje filosofovu hlubinu. Obě polohy mají žít vedle sebe, ale nejlépe, když žijí spolu.