Jste spokojený s tím, co Formani v Huse s Rusalkou provádějí?

Spokojený jsem moc. Kluci během loňského jara čtyřikrát obrátili divadlo vzhůru nohama, z lesa u Bílovic přesadili na Zelný trh sedmdesát čtyři borovice a vnutili celému souboru představu, že můžou zpívat operu – a krásně. Tak jsme si slíbili, že se hned tak neopustíme.

V nové sezóně zahajujete tříletý projekt Čapek na Provázku. Proč?

Čapek má v českém kulturním prostředí tu smůlu, že se k němu všichni chovají jako k růžovému porcelánu. Trochu jsme na něho pyšní, trochu nám trapný připadá, trochu bezcenný. Tak se na všechny ty sebrané spisy I až VII Karla Čapka práší na českých poličkách a do divadel se na něho chodí, ale zdvořile a bez žáru, a recituje se z něho na recitačních soutěžích, ale mdle a blábolivě. My si ale myslíme, že v díle tohoto velkého českého autora lze najít netušené hlubiny a smutek jak barák velký a skepsi a hoře z rozumu a odpuštění a umytí se. Tak ho proto chceme pořád dokola hrát. I s Pitínským, i s Mikoláškem.