Její autor, Američan Michael Chabon, prý jednou objevil konverzační příručku z padesátých let minulého století Řekněte to v jidiš, a protože často ve svých románech zkoumá židovskou identitu – a navíc se baví triviální literaturou a alternativní historií, položil si otázku: Jak by vypadal Yiddishland, kde by se turista bez téhle příručky nedomluvil? A kde by to místo leželo?

To byl prvotní impuls k tomu, aby po „komiksovém“ románu Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye a po ironické hříčce Konečné řešení napsal „krimi“ Židovský policejní klub.

Román, vyvolávající asociaci na Phila Marlowa, začíná kocovinou stárnoucího detektiva Landsmana (zabíjí se slivovicí) a mrtvolou židovského ztroskotance Laskera, jenž se v nuzném hotelu pozvolna zabíjel heroinem, ale nebožtíka z něho udělala až vražedná kulka. Přihodilo se to ve městě Sitka na Aljašce.

Sem, daleko od Arabů, zato blízko k domorodým Indiánům, situoval Chabon svůj bizarní Yiddishland, svět-labyrint, v němž se dařilo starým, až kýčovitě zakonzervovaným rituálům, stejně jako mafiánským a gangsterským praktikám nejnovějšího ruského střihu.

A taková je historie jeho fiktivního třímiliónového federálního distriktu Sitka: Vláda USA jej po vymazání Izraele z mapy v roce 1948 věnovala jako samosprávné území židovským utečencům, ale o šedesát let později – v době, kdy se děj románu odehrává – odsouhlasila Reverzi, tj. návrat židovské náhradní vlasti zpět státu Aljaška. Nový exodus je tedy na spadnutí…

Tak proč se detektiv Landsman, vyznavač entropie a nevěřící z povolání i ze záliby, v pavoučí síti intrik, násilí a spiknutí velkých mocností a mocných jedinců na vlastní pěst zabývá takovou prkotinou, jako je vražda nějakého feťáka, i kdyby jím měl být od díla zběhlý Mesiáš?

Protože tak to v drsné škole americké detektivky chodí… i když Chabonova hra na Chandlera je zároveň inscenací z vyšších pater literatury. Polyká se rychle, zažívá pomalu a některé ortodoxní žaludky ji asi ani nestráví.