Špičkový fyzik Oskar přijíždí ze Ženevy do Freiburgu na návštěvu za svým přítelem a kolegou Sebastianem. Ve vlaku seděla naproti rodina, jejíž květovaná matka rozdávala z plastikových dóz obložené chleby se salámem a otec (jehož obličej spočívá na měkké tukové manžetě) komentoval článek o přibývajících úmrtích na freiburské kardiologii. Co to s Oskarem udělá? Blbce posílejte do války, pomyslí si a na chodbičce u záchodu se opře o stěnu. Spalte je v afrických pouštích, v asijských džunglích, jedno kde. Ještě padesát let míru a lidé v téhle zemi se vrátí na úroveň opic.

Německá spisovatelka Juli Zeh (1974) v románu či spíše thrilleru Temná energie (v originále Schilf, což je příjmení policejního komisaře, který vyluští vraždu spáchanou Sebastianem) umí napovídat v homeopatických dávkách a za krásným vzdělaným Oskarem se v tu chvíli jen nezřetelně jak jen matné déja vu mihne stín elegantního Reinharda H. Podobně Zeh neprozradí, jestli Oskar svého přítele miluje láskou homosexuální, jisté je jen to, že šťastně ženatého Sebastiana dožene k něčemu, co by si do té chvíle ani jeden z nich nedokázal představit. Stačí jedno v mobilu špatně zaslechnuté slovo a vše, co je možné, se stane. Sebastian zabije cyklistického přítele své ženy a život se mu zhroutí.

Juli Zeh

Juli Zeh

FOTO: ČTK

Prozrazuji, protože v příběhu nejde o to, co se stalo, ale proč se to stalo. Podobně jako v předchozím česky vydaném románu Hráčský instinkt autorce ani tady nejde o napínavý děj a barvité scenérie (i když je zvládá mistrně), ale o tázání, co a proč se děje s lidmi na začátku 21. století. Kvantoví fyzici, dva hlavní protagonisté, jsou jen vhodní, přiměřeně inteligentní nositelé úvah, postojů a nakonec i činů. A kdo jiný by měl být lepší odrazovou stěnou, než raconalisticky uvažující policajti.

Český nakladatel opatřil knihu zasvěceným doslovem. Veronika Jičínská totiž nevykládá román po způsobu literárních vědátorů, ale zařazuje jej do kontextu subkultury televizních krimiseriálů. Činí tak právě proto, že Zeh se na televizi nedívá a ani ji nemá, čili neopisovala. Jičínská si všímá zásadní věci: Produkty populární kultury jako C. S. I. (Kriminálka Miami atd. – pozn. Z. P.) mají při bližším pohledu vysoký nárok na aktuální výpověď o světě. Se svou vírou ve vědu jsou filozofickým programem v triviálním žánru.

Pro Zeh je tedy žánr opravdu jen prostředek pro sdělení jiné hodnoty, jak dokládá citace z rozhovoru pro týdeník Spiegel: To, že se v mé knize vyskytuje komisař a podle zápletky je to detektivka, pro mě nebylo žádným velkým krokem. Také moje předchozí romány byly v jistém smyslu kriminální, téměř vždy šlo o spáchané bezpráví, o morální hraniční případ a o pokus objasnit věci a vrátit tak do světa rovnováhu.

Pokus objasnit věci je pro německou spisovatelku klíčové téma. Pokud nejsou věci opravdu objasněny, nelze soudit. Ani trestněprávně, ani morálně.

Juli Zeh
Temná energie
Přeložila Jana Zoubková.
Euromedia Group – Odeon 2009, 305 stran, cena neuvedena