Článek
Na jedné straně chceme být autentičtí, ale na druhé straně „vocaď pocaď“. Představme si, že by si nějaká asistentka v důležité firmě prozpěvovala u počítače: Ach můj milý bože, / můj muž už nemůže! / Já ráda, já ráda. / Dala bych mu dukát, / kdyby mě chtěl ťukat / do rána, do rána. To by stálo za průzkum, jak by na krásnou českou lidovou písničku reagoval management (pokud by vůbec chápal slova).
Naše představy o lidovosti jsou totiž díky F. L. Čelakovskému či K. J. Erbenovi posunuté a nasměrované k estetickým hodnotám, podstatnému stavebnímu prvku národního obrození. Kdežto Jan Jeník rytíř z Bratřic (1756–1845) byl především sběratel, dokumentátor, neopravující a nepřikrašlující texty skatologické či sexuální. Nakonec, tudy vždy vedla jedna z hranic v literatuře jako takové, i když dnes je to čím dál tím více hranice pomyslná, existující jen v našich myslích.
První záznam Jiříkových Písní krátkých je datován rokem 1810 (další 1832, 1836). Ve 20. století vyšlo celkem šest edic, ale teprve k nadcházejícímu 200. výročí, má čtenář možnost seznámit se s necenzurovaným dílem.
Jan Jeník z Bratřic
Jan Jeník z Bratřic Když jsem šel okolo vrat…
Jan Jeník z Bratřic Když jsem šel okolo vrat… Artes Liberales
Praha 2009, 228 stran, cena neuvedena